Masa
masa – s-gicky vágní pojem používaný pro množinu osob, které jsou v malém nebo žádném přímém kontaktu, které spolu min. interagují a které nemají společné vedení, jsou však většinou objektem cíleného ovlivňování, indoktrinace a manipulace. Takto neutrálně je pojem m. vymezován většinou jen v kontextu analýzy kolektivního chování. V dalších kontextech se ustálilo několik dalších pojetí m. 1. Aristokratické, kritické pojetí chápe m. důsledně jako komplementární pojem k pojmu elita. Toto pojetí lze hist. vysledovat na počátku 19. st., kdy bylo formulováno zakladateli konzervativních ideologií v souvislosti s kritikou Fr. revoluce (E. Burke, J. M. C. de Maistre aj.). Stoupencem tohoto pojetí byl i F. Nietzsche, s-gicky výrazněji J. Ortega y Gasset, podle něhož m. aspiruje na vedení společnosti, ačkoliv k tomu nemá žádné kompetence, vytlačuje elitu místo toho, aby ji následovala, a zaujímá soc. i prostorově místa, na něž nepatří. Jeho spis silně ovlivnil i čes. intelektuální klima (např. F. X. Šalda a Václav Černý se k aristokratickému pojetí m. v podstatě hlásili). Jiným zdrojem kritického vztahu k m. je vědomí vnitřního nebezpečí, jemuž je vystavena demokracie masového typu, jak na to upozornil již A. Ch. H. M. C. Tocqueville. 2. Liberálně kritické až levicové pojetí m. poukazuje na souvislost mezi vznikem moderní m. a takovými fenomény, jako je byrokratizace společnosti, centralizace polit. moci, kontrola osobnosti atd. Pojem m. použila velmi přiměřeně H. Arendtová k analýze procesu vzniku totalitarismu, který spojuje s existencí společnosti, v níž existuje atomizovaná m. složená ze vzájemně odcizených individuí, která jsou poté náchylná akceptovat ideu či ideologii, jež jim absenci soc. identity bude kompenzovat. Toto pojetí m. je někdy použito ke kritice některých negativních jevů moderních demokracií a tržní ekonomiky (D. Riesman, Ch. R. Mills, A. W. Etzioni aj.). 3. Psychoanalytické pojetí formuloval S. Freud (viz dav) a na analýzu fašismu je aplikoval se zdarem W. Reich. 4. Politologické pojetí spojuje koncept m. především s analýzou „masových hnutí“, zvl. totalitního typu. Pozoruhodnou analýzu této souvislosti nabídli také spisovatelé a publicisté, např. Elias Canneti a Eric Hoffer. 5. Marx. pojetí v původní verzi spojuje význam m. s její rolí v ekon. produkci a odtud odvozuje její klíčový dějinný význam: protože rozhodující lidskou aktivitou je reprodukční ekon. činnost, zejm. činnost pracovní, a protože nositelem této aktivity jsou právě m., je jejich objektivní hist. role rozhodující bez ohledu na to, jak rozvinuté vědomí této skutečnosti mají nebo nemají. Později byla tato koncepce proměněna v ideologii „role lidových mas v dějinách“, která pouze zakrývala autokratický charakter kom. systému s dominantní rolí úzké skupiny osob s neomezenými pravomocemi. 6. S-gická pojetí koncept m. jen volně spojují se specif. teoriemi či koncepcemi partikulárních soc. jevů, zejm. masové komunikace a masové kultury. Pojem m. se většinou používá v adjektivní formě a není ani explicite definován. Příkladem může být pojetí E. A. Shilse, které formuloval v polemice s kritikou masové kultury. Jinak se dají pojetí m. systematizovat takto: a) m. jako iracionální, neodpovědné seskupení individuí (Le Bon), b) m. jako objekt adorace a současně manipulace (fašistická pojetí), c) m. jako konzervativní polit. síla manipulovaná elitou pomocí totalitních aparátů (E. Lederer, K. Mannheim), d) m. jako produkt alienace, suma odcizených, atomizovaných jedinců, e) m. jako soc. útvar integrovaný do systému v podobě mlčící většiny, f) m. jako odromantizovaný, demytizovaný lid 19. st., g) m. jako hlavní nositel každodenní rutinní ekon. činnosti, a proto garant soc. reprodukce a demiurg dějin a pokroku (marx. a vulgárně marx. pojetí).
mass masse Masse massa
mass Literatura: Arendt, H.: The Origins of Totalitarianism. New York 1951; Canetti, E.: Masa a moc. Praha 1994; Hoffer, E.: The True Believers. Thoughts on the Nature of Mass Movements. New York 1951; Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. Praha 1933; viz též: chování kolektivní, dav.
Viz též heslo masa v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)