Filipec Jindřich
Filipec Jindřich
v Hradci (okr. Plzeň–jih)
v Praze
Vystudoval filosofii a estetiku na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (absolv. 1949, PhDr. 1951). V 50. letech vyučoval na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Praze, kde v roce 1959 získal titul kandidáta věd (CSc.). Počátkem následující dekády byl v souvislosti s tzv. Jugoslávskou skupinou nařčen z revizionismu a vyšetřován, po XX. sjezdu KSSS byl ale „očištěn“. Před polovinou 60. let působil v Historickém ústavu ČSAV, poté ve Filosofickém ústavu ČSAV, kde se zabýval kritikou soudobé buržoazní filosofie a sociologie a problémy moderního člověka. V roce 1968 byl jmenován docentem. V období tzv. normalizace se spolu s manželkou Blankou Filipcovou plně zapojil do služeb nového režimu. Stal se jedním z vedoucích vědeckých pracovníků Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV, byl zástupcem ředitele a vedoucím Komise pro otázky ideologického boje vázaného na koexistenci dvou světových soustav. Ve svých publikacích pokračoval v kritice buržoazních ideologií. Akademii věd opustil po listopadu 1989.
Filipec v 60. letech napsal či redigoval několik publikací, v nichž z marxistických pozic analyzoval a kritizoval soudobé západní filosofické a vědecké myšlení. Tehdy se na publikacích podobného druhu neoficiálně oceňovalo to, že pod rouškou přísné kritiky přinášely informace o nových západních vědeckých směrech, školách a objevech. Příznačná je v tomto směru publikace Člověk a moderní doba (1966), kde pod Filipcovou redakcí vyšla stať o existencialismu (od Milana Průchy), o psychoanalýze (od Jiřího Cvekla) a o současných metodologických koncepcích humanitních věd (od Ladislava Tondla). Filipec ve své stati psal o teoriích industriální společnosti, kterým přičítal ideologickou funkci spočívající v předstírání, že tato společnost postupně stírá třídní rozdíly.
V období tzv. normalizace Filipec ve svých publikacích pokračoval v kritice buržoazních ideologií. V polovině 70. let vydal společně s manželkou B. Filipcovou poměrně rozsáhlou práci Různoběžky života (1974), která má spíše sociologický charakter. Zabývá se problematikou tzv. životního způsobu, což bylo dlouhodobé téma Filipcové, který pojednává nejdříve v širším historicko-filosofickém kontextu a pak analyzuje – teoreticky i s použitím výsledků empirických šetření – jeho podobu v socialistické společnosti. Autoři kladli důraz na proces přeměny v novou „kvalitu života“. Tento v této době nový a frekventovaný pojem západní sociologie vysvětlovali v marxisticky zabarvené kritické poloze, přičemž srovnávali oba ideologické systémy. Ve studiu způsobu života pokračovali manželé Filipcovi i později (Socialistický způsob života - skutečnost a program, 1980). V některých Filipcových publikacích ze 70. let přetrvávala rovněž orientace na problematiku vědecko-technického pokroku, kterou do české filosofie a sociologie uvedl Radovan Richta (zúčastnil se např. práce na publikaci Vědeckotechnická revoluce a socialismus, 1972).
Knihy: Kapitoly o díle N. G. Černyševského: Některé otázky filosofických a sociálně politických názorů N. G. Černyševského a kritika Masarykova poměru k ruské revoluční demokracii (Rovnost, Praha 1951); Člověk v křivém zrcadle: Kritika některých sociologických teorií o postavení člověka v tzv. „industriální společnosti“) (Orbis, Praha 1963); Industriální společnost v sociologické diskusi (Svoboda, Praha 1967); Různoběžky života (ÚFS ČSAV, Praha 1974; 2. vyd. 1976; spoluautorka B. Filipcová); Socialistický způsob života, skutečnost a program (Horizont, Praha 1980; spoluautorka B. Filipcová); L’Intelligentsia en Tchécoslovaquie et ses perspectives (Orbis, Praha 1986; spoluautorka B. Filipcová; také anglicky); Mládež a světový názor (Horizont, Praha 1986; spoluautor L. Hrzal); Sociologie pro novináře (Novinář, Praha 1987); Ke kategoriálním a teoretickým otázkám společenského subjektu, jeho vědomí a jednání (Ústav pro filozofii a sociologii ČSAV, Praha 1989).
Studie: Teoretické předpoklady marxisticko-leninské analýzy vývoje současných společností v třídně rozděleném světě (Sociologický časopis 1971); Různoběžky způsobu života (Sociologický časopis 1972; spoluautoři B. Filipcová a T. Jaroszewski); Některé aktuální otázky způsobu života (Sociologický časopis 1973); Životní způsob a vzdělání (Sociologický časopis 1974); Socialistický humanismus a životní způsob (Sociologický časopis 1976); Socialistický humanismus a životní způsob (Filosofický časopis 1976; spoluautorka B. Filipcová); K některým otázkám obsahu, působení a výzkumu hromadných sdělovacích prostředků (Sociologický časopis 1982; spoluautorka B. Filipcová); K některým podnětům Marxova díla pro výzkum životního způsobu (Sociologický časopis 1983); Společnost a čas způsob (Filosofický časopis 1986; spoluautorka B. Filipcová); K sociologické analýze možností a mezí vlivu neokonzervativní ideologie (Sociologický časopis 1987); Transformation de la société postsocialiste et changement de valeurs (Temps libre et modernité. Paris – Quebéc 1993; spoluautorka B. Filipcová).
Sborníky: Člověk a moderní doba (Orbis, Praha 1966; s kolektivem); K aktuálním otázkám naší filosofie a sociologie: Soubor příspěvků přednesených na celostátním semináři komunistů, pracovníků v oblasti filosofie a sociologie, konaném ve dnech 10. a 11. dubna 1973 v Solenici (Academia, Praha 1973).
Jindřich Filipec se podílel na některých heslech této encyklopedie.
Jindřich Filipec je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.