Objev
objev – odhalení, nalezení toho, co dosud bylo neznámé, zatajené, skryté. Ontogeneticky znamená o. odkrytí dříve nepoznaných, ale objektivně existujících jevů, příp. jejich souvislostí, vlastností, zákonitostí. V některých případech nelze o. oddělit od tvůrčího činu. O věd. o. se předpokládá, že je lze prokázat nebo ověřit věd. metodami (experimentálně nebo teor. důkazem). O. ve výr. a tech. praxi ústí často ve vynález (elektřina byla objevena, ale elektrický generátor byl vynalezen). Tech. o. se přihlašují podobně jako vynálezy na základě kodifikovaných právních norem, udělují se na ně diplomy a zapisují se do „rejstříku objevů“. Na velkých hist. o. se rozvíjela věda a ovlivnily silně celý spol. vývoj (o. parní energie, elektřiny, atomové energie, penicilinu, ale i zeměpisné, astronomické, archeologické o.). Jsou spojovány s kategorií pokroku. Někdy zasahovaly dramaticky do života jednotlivců i národů. S-gicky jsou zkoumány zejm. spol. podmínky „objevování“ jako činnosti a aspirace a spol. důsledky o. Spory o prioritu objevů nebo „nevyužité objevy“ (např. Mendelův objev se stal aktuální až po sto letech) naznačují, že objevování je kult. a soc. podmíněno. Současné urychlení výzkumu, tech. rozvoje a inovací oslabuje tradiční formy regulace intelektuálního vlastnictví k o. a posiluje nové, korporativně založené formy jejich osvojování.
discovery découverte Entdeckung scoperta