„zlaté pravidlo jednání“
„zlaté pravidlo jednání“ – zákl. pravidlo pro mravně správné jednání, které se s malými obměnami vyskytuje v čínské, indické, židovské, křesťanské a islámské náb. etice, ale i v etice novověku (např. u Th. Hobbese). Svědčí o fundamentální shodě v představě mravně správného jednání a patří tak k argumentům proti etickému relativismu. Bývá formulováno buď negativně: co nechceš, aby se činilo tobě, nečiň ty jiným, nebo (méně často) pozitivně: jednej s jinými tak, jak chceš, aby jednali oni s tebou. V obou případech se přitom požaduje odstup od spontánního jednání s jeho sklonem k sobectví, odplatě apod., ale i od pouhých zvyklostí, a dále schopnost postavit se v myšlení zkusmo na stanovisko druhého. Z.p.j. představuje základ přechodu od mravů k mravnosti. Podstatné přitom je, že nemá charakter konkrétního návodu k jednání, ale zcela obecného mravního kritéria, a počítá tak s mravní autonomií jednotlivce. Není však postačujícím, ani dostatečně přesným měřítkem, a morální filozofie hledá adekvátnější kritéria vytváření a zobecňování morálních pravidel. Klasickou, ale stále diskutovanou formulaci takového kritéria představuje kategorický imperativ I. Kanta. (Viz též etika normativní, morálka.)
golden rule of conduct règle d'or de l'action Goldene Handlungsregel regola d' oro dell' azione