Adaptace: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(Přidána poslední věta Viz též heslo adaptace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970))
 
Řádek 13: Řádek 13:
 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 +
----
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[adaptace (MSgS)|adaptace]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18

adaptace – (z lat. adaptatio = přizpůsobení, to z předpony ad adaptus = vhodný) – proces a výsledek procesu změn v chování, ve struktuře spol. skupiny, v soc. organizaci nebo v kultuře, přispívající k přežití, fungování nebo udržování rovnováhy se soc. a přír. prostředím. Obecněji a. označuje schopnost individua nebo skupiny přežít v daném soc. a přír. prostředí. Pojem a. byl do s-gie převzat z biologie, kde má poměrně přesný, i když podle subdisciplín poněkud diferencovaný význam. Podle Josefa Charváta se adaptovat dokáže vše živé a biol. úspěch kteréhokoliv druhu včetně člověka závisí především na jeho schopnosti přizpůsobit se okolí. V s-gii termín a. převzaly nejprve organistické školy, které pracovaly s analogií společnosti a živého organismu; dnes se tento pojem používá bez těchto biol. konotací. Význ. roli hraje pojem a. v koncepci Gabriela Tarda, který rozlišil 3 zákl. soc. procesy, z nichž každému věnoval spec. dílo: 1. opakování neboli nápodobu (Les lois de l'imitation, 1890); 2. opozici či rozpor (L'opposition universelle, 1897); 3. a. (La logique sociale, 1895). Termín a. je důležitou součástí pojmové výbavy zejm. funkcionalistických a strukturalistických teorií (v psychologii J. Piaget, v s-gii Robert K. Merton, který rozlišuje 5 způsobů a. na anomii: konformitu, inovaci, ritualismus, únik, rebelii). Efektivnost a. v soc. prostředí závisí na řadě faktorů, zejm. na sociálním učení. Někdy se termín a. používá jako synonymum pojmu adjustace, kterým se v am. s-gické terminologii rozumí stav rovnováhy, harmonie s vnějším prostředím. Opakem a. je maladaptace, opakem adjustace je maladjustace.

adaptation adaptation Adaptation adattamento

Literatura: Charvát, J.: Život, adaptace, stress. Praha 1970.

Miloslav Petrusek


Viz též heslo adaptace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)