Dědičnost sociální: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Ogburn, W. F.'' – ''Nimkoff, M. F.'': A Handbook of Sociology. London 1947. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Ogburn, W. F.'' – ''Nimkoff, M. F.'': A Handbook of Sociology. London 1947. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]] | [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 18:01
dědičnost sociální – termín, který zavedl G. Wallas (1913, 1919) v podstatě ve stejném významu jako pojem kultura. Většinou se uvádí, že zatímco dědičnost biol. znamená přenos znaků (zejm. fyzických) z jedné generace na druhou prostřednictvím genetické výbavy (chromozómů), znamená d.s. získání určitých spol. charakteristik prostřednictvím spol. postavení rodiny, do níž se subjekt d.s., dítě, narodí. Podle R. T. La Pierra (1946) soc. dědictví determinuje rozsah, v němž se prosadí genetické potence. Specif. povaha d.s. závisí na době, místě a okolnostech zrození. Mezi genetickou a d.s. neexistuje konstantní vztah. Existují však názory, že spol. změny mohou rezultovat z velkého podílu nadaných jedinců dané populace. Termín d.s. se v současné s-gické literatuře používá jen sporadicky, prakticky byl nahrazen pojmy sociální kapitál a kulturní kapitál.
social heredity hérédité sociale Sozialerblichkeit ereditarietà sociale
Literatura: Ogburn, W. F. – Nimkoff, M. F.: A Handbook of Sociology. London 1947.