Rozvoj vědeckotechnický

rozvoj vědeckotechnický – široký pojem zahrnující tvorbu a uvádění poznatků vědy a techniky do spol. praxe, realizaci objevů, vynálezů a zlepšení, změn v organizaci práce a řízení, které vedou k růstu ekon. efektivnosti. Pojem r.v. byl uplatňován zejm. v marx. interpretaci, která počítala s univerzální přetvářející úlohou vědy a se zvědečťováním techniky jako se zákl. zdrojem jejího rozvoje. Navazuje na pojetí vědeckotechnické revoluce jako kvalitativní změny dynamizující ekon. a soc. strukturu. V diskusích o povaze tech. změn v zemích tzv. reálného socialismu byla někdy koncepce r.v. kladena jako alternativní vize k vědeckotech. revoluci, protože zdůrazňuje evoluční povahu změn. V 80. l. byl r.v. spojován zejm. s hosp. programy vyspělých států a mezinár. seskupení, např. Eureka, Esprit, které se orientovaly na zprůmyslnění rozhodujících technologií, informatizaci, automatizaci, robotizaci, biotechnologie aj., na rozvoj výroby, zlepšování soc. podmínek (zejm. v zemědělství), na formy nové spolupráce (malých a velkých firem, na předkonkurenční výzkum a také na přípravu odborníků pro nové obory). Při realizaci těchto tech. programů sice dochází k masové podpoře přímého využití výsledků výzkumů v rozvoji nových technologií, avšak tyto změny probíhají někdy se značnými negativními soc. důsledky, které vyžadují mobilizaci institucí a praktického jednání (viz společnost riziková). Pojem r.v., zejm. ve ztotožnění s vědeckotechnickým pokrokem, se proto příliš nepoužívá.

scientific and technological development développement scientifique et technique wissenschaftlich-technische Entwicklung, wissenschaftlich-technischer Fortschritt sviluppo tecnico-scientifico

Václav Štědronský
Karel Müller