Sociologie rekreace

sociologie rekreace – součást sociologie volného času zabývající se rekreací, která má mnoho styčných ploch se s-gií města a s-gií venkova. Koncentruje se především na: 1. výzkum poptávky po rekreačních službách, zařízeních a příležitostech; 2. analýzu vzorů „rekreačního chování“ ve vztahu k takovým proměnným, jakými jsou disponibilní příjem, množství volného času, věk a životní cyklus, dopravní možnosti jednotlivců i rodin, místo bydliště a vlastnictví rekreačních objektů; 3. studium sociálních, ekon. i kult. efektů rekreace, zejm. pro příměstské a venkovské obce, resp. atraktivní nebo ekologicky či hist. cenné lokality; 4. projektování rekreačních zařízení a oblastí, utváření vzájemných vztahů mezi rekreanty a místními obyvateli, rekreačními a místními institucemi a na soc. konflikty související s vývojem rekreace. S.r. je těsně svázána se sociologií cestovního ruchu. Odlišuje se od ní především důrazem na urbanistické a prostorové aspekty. S.r. se zabývají často urbanistická pracoviště, ale i některé specializované výzkumné ústavy i útvary orgánů místní správy. V jejím rámci se konstituuje i s-gie chataření a chalupaření.

sociology of recreation sociologie de la récréation Soziologie der Rekreation, Soziologie der Erholung sociologia delle actività ricreative

Literatura: viz sociologie cestovního ruchu.

Jiří Linhart