Úroveň životní (MSgS)
úroveň životní (MSgS) patří k základním ekonomickým kategoriím. Má význam také v sociologických úvahách, např. o sociální stratifikaci, a v sociologickém výzkumu, kde se různé charakteristiky životní úrovně objevují jako identifikační znaky dotazovaných osob.
Je kvantitativním aspektem způsobu života, popřípadě životního stylu. Měří se na jednotkách, kterými jsou jednotlivci nebo domácnosti. Měření podle domácností je výstižnější, neboť zahrnuje také osoby ekonomicky neaktivní a tudíž nevýdělečné (děti, mládež, staré lidi aj.), které mohou životní úroveň domácnosti měnit.
Složkami životní úrovně jsou jednak různé druhy příjmů obyvatelstva (peněžních i naturálních), jednak podíly jednotlivců či domácností na společenské spotřebě (ve školství, zdravotnictví, kulturním životě, sociálních službách aj.). Tyto složky je třeba brát v úvahu při mezinárodním srovnávání. Druhou stránkou měření jsou výdaje podle druhů nebo kategorií.
Podkladem ke zjišťování životní úrovně jsou různé statistiky o mzdách a jiných příjmech (např. o naturálních příjmech v JZD) a společenské spotřebě, jakož i rodinné účty zjišťující příjmy a výdaje různých kategorií domácností. Tyto údaje se získávají ze statistických výběrových souborů domácností.
Životní úroveň charakterizuje dále řada ukazatelů vybavenosti, např. televizory, rozhlasovými přijímači, auty, telefony atd.
Spolehlivá charakteristika životní úrovně není možná bez hlubší sociologické analýzy způsobů života, popřípadě životního stylu. V této analýze se hledají souvislosti makrostrukturálního charakteru, např. s různými kategoriemi obyvatelstva i některé kontexty osobnostní (např. motivace apod.).
Pavel Machonin (?)
Viz též heslo blahobyt ve Velkém sociologickém slovníku (1996)