„nová pravice“
„nová pravice“ – kult. a duchovní hnutí v Evropě a Americe od počátku 70. l., které vzniká kolem r. 1968 ve Francii. Je neseno pravicovými intelektuály, kteří byli přesvědčeni, že je nutné bojovat proti kult. hegemonii levice. Teoretici, jako A. de Benoist a Guillaume Faye, se pokládali za „protihnutí“ proti květnové revoltě 1968 a proti nové levici. Proti starším pravicově-konzervativním názorům, které byly vždy skeptické k teoriím a ideologiím, se „n.p.“ snaží o konsekventní doktrínu založenou na soc. a přír. vědách a pokouší se sama pomocí jakési „kulturní renesance“ získat kult. hegemonii. Polit. pozadím vzniku „n.p.“ jsou polit. a ekon. krize 70. l. a neokonzervativní kritika „welfare state“, politika uvolňování napětí se SSSR. Ústředními ideami je kritický vztah ke kult. a polit. moderně, odmítnutí postulátu rovnosti a univerzálních lidských práv, antifeminismus, radikální odpor proti potratům (zvl. v USA), odmítání mimoevrop. kult. vlivů a shovívavý vztah k fašismu. Jak marxisti, tak liberálové jsou „n.p.“ označováni za reakcionářské humanisty. „N.p.“ se orientuje na antiegalitární aristokratický ideál. K jejím východiskům patří sociobiologie a etnologie K. Lorenze, I. Eibl-Eibesfeldta, H. J. Eysencka, učení o antropol. konstantách a dědičnosti jako základu „sociálního“. „N.p.“ se vyznačuje nacionalistickými tendencemi, názorem, že práva národů a etnických skupin je nutno nadřadit právům individua. Na ideje „n.p.“ bezesporu navazují pravicově extrémní strany, jako je Front National ve Francii, Republikaner v SRN apod. (viz neofašismus), aniž je možné mluvit o úplné shodě mezi nimi a „novou pravicí“.
New Right Nouvelle droite neue Rechte nuova destra