Etnologie
etnologie – (z řec. ethnos = národ; logos = řeč, nauka) – věda zabývající se výzkumem etnických a kult. systémů v mezikult. a hist. perspektivě. Pojem e. použil v r. 1787 E. Chavannes jako název nové vědní disciplíny, která se zabývá klasifikací ras. K dalšímu rozšíření a zpopularizování tohoto pojmu přispěl v první polovině 19. st. A. M. Ampère, který v rámci své klasifikace věd zavedl dělení e. na elementární a srovnávací. E se pak zformovala jako relativně samostatná komparativní disciplína studující kult. dějiny preliterárních společností z hlediska jejich rasového a etnického rozšíření. V rámci její institucionalizace byly založeny první etnologické společnosti (Société Ethnologique de Paris v r. 1839, Ethnological Society of New York v r. 1842, Ethnological Society of London v r. 1943), začaly vycházet první odborné etnologické časopisy v Německu, Švédsku a Itálii. Počátkem 20. st. je e. již akademickou disciplínou. V současné době zahrnuje široké pole výzkumů, které sdílí zejm. se soc. a kult. antropologií, etnografií a s-gií. Od jejího zrodu však v důsledku odlišných terminologických a výzkumných tradic v různých zemích vzniká diferenciovaný přístup k vymezení rozsahu a obsahu jejího předmětu, jejích metod a cílů. V am. kulturní antropologii vystupuje e. spolu s etnografií jako subdisciplína. Etnografie představuje empir. fázi výzkumu, plní úkoly spojené se sběrem, popisem a analýzou dat prostřednictvím terénního výzkumu, e. poté provádí zobecnění tohoto materiálu v mezikult. a hist. perspektivě. S tendencí považovat e. za subdisciplínu antropologie se ale setkáme i v brit. a fr. sociální antropologii. Poněkud jiná situace je v ostatních zemích kontinentální Evropy, ve kterých se model soc. a kult. antropologie příliš neprosadil a komparativní výzkumy mimoevrop. kultur jsou nadále realizovány v rámci e.. Nejednotné chápání pojmů e. a antropologie se promítlo i do názvu International Union of Anthropological and Ethnological Sciences, která zahájila svou činnost v r. 1933.
V posledních letech lze v kontinentální Evropě zaznamenat další posílení významu pojmu e., což souvisí s opouštěním tradičních názvů, které užívaly vědy zkoumající nár. a lidovou kulturu (národopis, Volkskunde, néprajzi, folk-liv forksing, ludoznawstwo aj.), a jejich nahrazením pojmem e.. K renesanci pojmu e. v současné vědě nesporně přispěl i fakt, že v překladech do angličtiny se pro názvy různých evrop. etnografických společností velmi často užívá pojem e.. Řada nových časopisů preferuje ve svém názvu pojem e.. Přestože je v různých evrop. zemích chápání vztahu etnografie a e. nejednotné, prosazuje se stále více tendence považovat etnografii za součást široce koncipovaného etnologického výzkumu. Lze shrnout, že v současné době e. představuje: l. obecnou strategii studia kultur v čase a prostoru preferující zobecňující, mezikult. a hist. perspektivu; 2. teor. deduktivní a explanační fázi výzkumu sociokult. systémů bezprostředně vycházející z etnografického empir. terénního výzkumu; 3. evrop. variantu komparativních výzkumů kultur, která je ekvivalentní anglosaské soc. a kult. antropologii.
ethnology ethnologie Ethnologie, Völkerkunde etnologia
Literatura: Lowie, R. H.: The History of Ethnological Theory. New York 1937; Poirier, J.: Ethnologie générale. Paris 1968; Sokolewicz, Z.: Wprowadzenie do etnologii. Warszawa 1974; Staszczak, Z. ed.: Slownik etnologiczny. Warszawa 1987; Voget, F. W.: A History of Ethnology. New York 1975.
Časopisy: Ethnologia Europaea, Ethnologia Scandinavica, Ethnologia Slavica, Ethnologia Polona.
Viz též heslo etnologie v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)