Antropologie sociální

antropologie sociální – vědní disciplína chápaná jako: 1. studium soc. forem a institucí neevrop. tzv. primitivních společností; 2. součást antropologie zabývající se otázkami sociální kontroly; 3. studium specifikací soc. chování člověka ve všech jeho individ. a spol. projevech. Ve 3. pojetí se a.s. překrývá spíše se sociální psychologií, zatímco 2. pojetí je velmi blízké sociologii. Rozdíl mezi a.s. a s-gií je poplatný hist. okolnostem vývoje obou disciplín: v anglosaském, částečně i evrop. kontextu byla na přelomu 19. a 20. st. s-gie chápána spíše jako spekulativní disciplína směřující k některým málo empir. podloženým zevšeobecněním, zatímco a.s. byla tradičně vědou spíše empir., vycházející z poznatků a metod přír. věd a pracující na bázi dílčích komparací. A.s. je především disciplínou srovnávací, která empir. zjištěné údaje o jedné soc. skupině porovnává s údaji o jiných skupinách. Tato komparace může být časová (hist.) nebo prostorová (etnologická). Pojetí a.s. se mění podle jednotlivých škol. Britská škola, která vznikla před 2. svět. válkou, se zaměřila především na sběr a výzkum empir. materiálu o fungování soc. forem a institucí, zejm. u tradičních afrických společností (E. E. Evans-Pritchard u Nuerů, M. Fortes u Ašantů, K. J. Little u Mendů, S. F. Nadel u Nupů atd.). Dodnes jsou díla brit. antropologů význ. pramenem pro další generace teor. badatelů. V USA se a.s. vyvíjela v rámci kulturní antropologie, která ji považuje za subdisciplínu studující problematiku soc. struktury, hodnot a institucí. Zdroje am. a.s. je možné vidět ve výzkumech soc. institucí L. H. Morgana a v díle F. Boase, jehož práce o potlachu severoam. Kwakiutlů (1921) jako instituci soc. kontroly nad domorodou společností se stala inspiračním zdrojem mnoha antropologů. Fr. škola a.s. vyšla z bohatého dědictví spol. věd 18.–19. st. (Ch. L. Montesquieu, J. J. Rousseau, L. Lévy-Bruhl, É. Durkheim atd.). Za skutečného zakladatele této školy je považován M. Mauss, jehož pojetí „celkové sociální skutečnosti“ jako syntézy veškerého soc. života sledované společnosti či skupiny ovlivnilo další zaměření fr. a.s. S vědomím, že kult. projevy nelze oddělovat od soc. života společnosti, zkoumá fr. a.s. veškeré soc. projevy člověka v jejich kult. a spol. celistvosti, zahrnujíc tak do svého oboru teorii příbuzenských vztahů (viz příbuzenství), ekononomickou antropologii i politickou antropologii, mytologii a rozbory náb. představ a praktik. Maussova studie o daru spolu s lingvistickou teorií Pražského lingvistického kroužku se stala zdrojem inspirace pro dílo C. Lévi-Strausse, který svou metodu výzkumu založil na tezi o výměně slov, výrobků a žen mezi jedinci a skupinami a zařadil takto vzniklé soc. vztahy do obecného systému lidské komunikace. Jeho vliv na současnou a.s. je natolik rozhodující, že někteří fr. autoři považují tuto disciplínu jeho dílem za dovršenou.

social anthropology anthropologie sociale Sozialanthropologie antropologia sociále

Literatura: Barber, B.: Social Stratification. New York 1957; Bohannan, P.: Social Anthropology. New York 1963; Evans-Pritchard, E. E.: The Nuer. Oxford 1940; Lévi-Strauss, C.: Les structures élémentaires de la parenté. Paris 1949; Mauss, M.: Le Don. Paris 1926; Nadel, S. F.: A Black Byzantium. London 1942.

Zdeněk Justoň