Empirie
empirie – (z řec. empeiriea = zkušenost) – v původním významu zkušenost či zkušenostní poznání, tj. prožitek, z nějž díky paměti vznikají dále využitelné poznatky. V tomto smyslu se užíval pojem e. v počátcích formování novověké vědy. Ale v antice i ve středověkém fil. myšlení byla e. velmi často spojována se smyslovým vnímáním; poznání získané jejím prostřednictvím bylo odlišováno od poznání kontemplativního či meditativního. Od konce 16. st. přibližně do dob F. Bacona začíná být e. spojována se senzualistickou koncepcí teorie poznání, která se utvářela v určité opozici k racionalistické koncepci. Senzualistická filozofie staví do centra pozornosti počitek, ale začleněný do organizované, utříděné lidské zkušenosti, tedy e., která není již spontánní, nahodilou lidskou zkušeností, nýbrž nabývá věd. charakteru. Od té doby se pojetí e. vyvíjí ve vztahu k teorii i pod jejím vlivem. Dnes již není e. chápána jen jako utříděné smyslové zkušenostní poznatky, ale zahrnuje i poznatky získané pomocí složitých přístrojů a složitých metodol. postupů. Charakter práce s empir. materiálem ovlivňuje i metody rozvoje teorie. Z tohoto spojení se vyvinula koncepce induktivních úsudků, s jejímiž základy se lze setkat již u F. Bacona, která ale vyústila do své klasické podoby v díle J. S. Milla a v dnešní době je rozvíjena v podobě induktivních logik a induktivních teorií (viz dedukce). Všechny spol. vědy se opírají o e.; její nedostatek zpravidla vede k tomu, že se teorie mění ve spekulaci, její přecenění vede k tzv. empiricismu, v limitních případech k podceňování či úplnému odmítání teorie. Rovnováha mezi empir. a teor. polohou je důležitá pro určení místa empirického výzkumu v s-gickém poznání. Jednotlivé techniky sběru informací se opírají o různé typy e. Nejběžnější je sběr zkušeností respondenta, jejich třídění a zobecňování. Interpretace výsledků výzkumu a tvorba teor. s-gických koncepcí se opírají i o životní zkušenosti výzk. pracovníka. Některé soudobé s-gické přístupy tento typ e. opět zdůrazňují (viz sociologie kvalitativní, sociologie fenomenologická).
experience empirie, expérience Empirie empiria
Literatura: Essler, W. K.: Wissenschaftstheorie I, II. Freiburg-München 1970; Švyriov, V. S.: Teorietické a empirické vo vedeckom poznaní. Bratislava 1982.