Exaktnost
exaktnost – (z lat. exactus = úplně, dokonale provedený) – přesnost jako vlastnost kvant. vymezených systémů, kvant. procedur a logicko-matem. postupů. E., která je zvl. požadována pro měřicí procedury, je třeba vždy posuzovat s ohledem na teor. a praktické záměry, s přihlédnutím k hist. a spol. podmínkám. Bez ohledu na dosaženou úroveň poznání, tech. možnosti a praktické záměry lze sotva říci, že tolerance měření ± 0,1 mm je přesná či nikoli. V teorii měření se odlišuje definovaná e. od požadované a dosažitelné e.. Definovaná e. se bezprostředně vztahuje na numerické hodnoty geometrických proměnných. Jejich hodnota je přesně vymezena definitoricky: např. součet vnitřních úhlů v trojúhelníku je roven 180°, avšak žádným sebepřesnějším a opakovaným měřením nelze empir. prokázat, že tento součet je zcela roven 180°. Dosažitelná e. je podmíněna objektivně i hist.: reálnou povahou předmětu měření, rozvojem měřicích technik a teor. okolnostmi. Požadovaná míra e. závisí zase na účelu měření v rámci daného kontextu s ohledem na dosažitelné e., zpravidla je však vždy menší. Teor. a metodol. obtížným problémem je otázka, jak víme, že nějaká zjištěná hodnota měřené veličiny byla udána s dosažitelnou mírou e. Ve spol. vědách, resp. s-gii, je požadavek e. problematizován navíc tím, že dosažení relativně vysoké míry e. měřicí procedury nezajišťuje validitu ani reliabilitu získaných poznatků.
exactitude, exactness exactitude Exaktheit esattezza
Literatura: Berka, K.: Měření: pojmy, teorie, problémy. Praha 1977.