Hodnota pracovní síly

hodnota pracovní síly – pojem používaný K. Marxem, v jehož definici je h.p.s. určována velikostí pracovního času nevyhnutelného k reprodukci spec. zboží, pracovní síly. H.p.s. představuje hodnotu obživy jejích majitelů, hodnotu nákladů na výchovu, ke kterým v protikladu k jinému zboží přistupuje konvenčně nevyhnutelný hist. a morální prvek a na kterou má vliv cena nabídky, vyvolaná kolekt. vyjednáváním pomocí odborových svazů a působením prům. rezervní armády nezaměstnaných. K. Marx nepoužíval h.p.s. jen ve smyslu fyzických životních potřeb; podle něho rozsah tzv. nevyhnutelných potřeb i způsob jejich uspokojování jsou samy o sobě hist. produktem, a proto ve velké míře závisejí na kult. úrovni krajiny a v podstatné míře i na tom, v jakých podmínkách, a tedy jakými zvyklostmi a životními nároky se formovala třída svobodných dělníků. V s-gickém zkoumání je možné odlišit „objektivní“ h.p.s., která je dominantním kritériem a hodnocením práce podle kritérií zájmu, uspokojení, prestiže a statusu. Ve vyspělých zemích jsou hladiny mezd do velké míry fixovány, samozřejmě s určitou volností rozpětí, kterou Marx anticipoval odkazem na kult. úroveň. Hodnota práce, a tím i vynaložené pracovní síly nabývá autentický objektivní smysl tehdy, když je mezi jednotlivci a mezi skupinami porovnatelná prostřednictvím společné míry, mzdy. Z tohoto důvodu se značná část pozornosti soustřeďuje na hodnocení práce (job evaluation) a na hodnocení pracovních výsledků. Mimo praktického významu může být objektivizace hodnocení práce, a tím i nepřímého oceňování hodnoty pracovní síly metodol. předpokladem s-gických výzkumů práce a podniku, zvl. tam, kde se vyvozují závěry z porovnávání různých pracovních skupin a organizačních jednotek, např. při identifikaci faktorů zvyšování produktivity práce. H.p.s. nabývá obsahu nezávislého na mzdě. Jejím charakteristickým rysem je povaha její likvidity, skutečnost, že se realizuje v průběhu celého cyklu ekon. aktivního života. Existují i pokusy ocenit faktory ovlivňující tvorbu h.p.s. podle původu a typu působení (faktory genetické, jako je talent, rodinné, výchovné apod.) a její úhrnnou akumulovanou velikost s cílem vysvětlit diferenciaci osobních příjmů.

value of labour force valeur de la main-d'oeuvre Wert der Arbeitskraft valore della forza-lavoro

Literatura: Dobb, M.: Teórie hodnoty a rozdelovania od A. Smitha. Bratislava 1980; Jencks, Ch. et al.: Inequality: A reassesment of the Effect of Family and Schooling in America. New York 1972; Marx, K.: Kapitál, Zv. I. Bratislava 1979; Marx, K.Engels, F.: Vybrané spisy v piatich zvazkoch. Zv. 2. Bratislava 1977.

Jan Bunčák