Homo sociologicus
homo sociologicus – (lat. termín) – doslovně sociologický člověk, pojmová konstrukce, kterou navrhl v článku z r. 1958 Ralf G. Dahrendorf jako s-gický komplement k pojmu homo oeconomicus. H.s. je člověk redukovaný na nositele rolí. Podobnými pojmovými konstrukcemi kromě homo oeconomicus jsou také pojmy psychologický člověk (psychological man), který navrhl Philip Rief (Freud. The Emergence of Psychological Man, 1960), aby demonstroval rozpornost lidské přirozenosti (člověk dělá dobro, ačkoliv chce dělat zlo, je racionální, ale iracionálně motivovaný apod.), homo politicus, který navrhl Anthony Downs (1957) pro člověka, jenž svá polit. rozhodnutí, zejm. volební, činí na základě propočitatelného užitku a v tomto smyslu jedná polit. racionálně, příp. „political man“ S. M. Lipseta apod. Dahrendorf vychází z rozpornosti mezi každodenní zkušeností a věd. viděním světa: podobně jako se liší stůl každodenní zkušenosti a stůl fyzika rozložený na soubor atomů, je podstatně odlišné i každodenní prožívání soc. světa, společnosti, od její věd. analýzy. Společnost je nutné s-gicky rozložit, dekomponovat, podobně jako to dělá se svými objekty fyzika. Klíčovou je otázka jednotky takového rozkladu – je to skupina, jedinec, soc. jednání, nebo soc. vztah? Dahrendorf navrhuje koncept h.s. jako nositele předem soc. zformovaných rolí, protože jedinec je, existuje svými rolemi a v rolích, role samy jsou „nemilou skutečností společnosti“, protože jsou předem dány jako očekávání, předpis atd. Koncept role jako východisko se Dahrendorfovi zdá vhodnější než k němu komplementrání pojem statusu: status či pozice udává místo v poli vztahů, zatímco role udává vztahy mezi držiteli pozic v rámci téhož pole, což je z hlediska potřeb s-gické analýzy důležitější. S-gie je vědou o člověku pouze v tomto redukovaném smyslu, protože celý člověk je vědou nepostižitelný. Dahrendorf si uvědomuje meze i mravní souvislosti navrženého konceptu: 1. jde o důležitou a užitečnou věd. konstrukci, které v realitě nic neodpovídá; 2. reálná redukce člověka na pouhého nositele rolí by vedla k jeho totálnímu zmanipulování (na což upozornil H. Marcuse svým jednorozměrným člověkem); 3. h.s. otevírá komplex mravních otázek, zejm. problém odpovědnosti a svobody, a komplex soc. otázek, zejm. problém odcizenosti člověka vůči sobě samému. Svět zkonstruovaný podle modelu h.s. je samozřejmě děsivý, v odstrašující podobě byl demonstrován Orwellem v 1984 a Huxleym v Brave New World, na což Dahrendorf sám výslovně odkazuje. Koncept h.s. byl liter. inspirován mj. Robertem Musilem (Člověk bez vlastností), kriticky jej analyzovali v 60. l. A. Cuvillier, H. Schelsky, H. Plessner, A. Gehlen, R. König a J. Habermas, v bývalém Československu v 70. a 80. l. E. Urbánek a J. Keller. Ačkoliv pojem h.s. nezdomácněl ani ve vědě, ani v běžné komunikaci zdaleka tak jako homo oeconomicus, šlo o zajímavou a podnětnou terminologickou inovaci, která mj. předznamenala diskuse 70. l. o vztahu mezi věd. poznáním a každodenní zkušeností.
homo sociologicus homo sociologicus homo sociologicus homo sociologicus
Literatura: Dahrendorf, R.: (1959) Homo Sociologicus. Ein Versuch zur Geschichte, Bedentung und Kritik der Kategorie. Köln-Opladen 1964.