Status
status – (lat. status = postoj, postava, zřízení, poměry, blahobyt) – v nejobecnějším chápání souhrnné vyjádření sociální pozice člověka v určité společnosti, resp. skupině, spojené s určitou mírou ocenění ze strany druhých. Na každý s. se váže jistý soubor práv a povinností. Toto vymezení s. podal R. Linton v polovině 30. l. v souvislosti s vymezením soc. role, kterou chápal jako dynamickou složku s. Podle způsobu ustavení rozlišil Linton status připsaný a s. získaný vlastním úsilím. V Lintonově širokém pojetí je s. považován za univerzální znak každého člena každé společnosti a plně vystihuje všechny aspekty jeho sociálního postavení. G. Balandier definuje s. jako osobní pozici individua ve vztahu ke druhým uvnitř určité skupiny. S. umožňuje určit sociální distanci mezi dvěma osobami a stanovit jejich místo v sociální hierarchii uvnitř skupiny. Pojem s. je používán ovšem také v užším smyslu, což má původ u M. Webera. Při odlišení stavů od tříd a polit. stran používá Weber termín „ständische Lage“, čímž chce zdůraznit, že postavení stavů ve společnosti bylo založeno především na míře úcty spjaté s jistým stylem života, nikoli tedy na postavení na trhu jako v případě tříd či pouze na mocenských ambicích jako v případě polit. stran. Weberova kategorie stavovské úcty se proměnila v empir. výzkumech v kategorii prestiže, jíž požívají jednotlivci bez ohledu na výši svého majetku či moci. Jedná se o osobní důstojnost, která nemusí mít příliš společného s místem, které daná osoba zaujímá v systému ekonomiky nebo politiky. Užší pojetí s. ve smyslu prestiže tvoří jen jednu ze složek široce pojatého s., v němž vedle míry prestiže vystupuje též velikost majetku, podíl na moci, popř. další charakteristiky dané osoby.
Rozdíl mezi úžším a širším chápáním s. není náhodný, vyjadřuje odlišnost soc. struktury tradiční a moderní společnosti. Antropologové Linton a Balandier analyzují z hledika statusové diferenciace společnosti relativně méně komplexní, v nichž jsou lidé zaklíněni do stabilních vztahů a jejich vnímání druhých je poměrně konzistentní. S. zde tedy může vyjadřovat souhrnně všechny aspekty soc. situace určitého člověka. Naproti tomu Weber a později am. empir. s-gie studují moderní vysoce diferencované společnosti, v nichž i běžný člověk vstupuje do velkého množství různorodých soc. vztahů a střídá členství v mnoha skupinách. Jeho celková pozice je dána mírou osobní důstojnosti, zároveň ale je funkcí jeho majetkového zázemí a mocenského vlivu. Na rozdíl od archaických a tradičních společností nemusejí tyto aspekty soc. pozice v moderní společnosti splývat. Prestiž se do jisté míry osamostatňuje od majetku a moci, které mohou v demokr. společnosti intervenovat do lidských kontaktů pouze zprostředkovaně. Mocenská a ekon. nadřazenost nemůže být v běžných osobních stycích demonstrována stejně ostentativně jako ve společnostech tradičních. Bezprostředně najevo může být v těchto kontaktech dávána pouze kompetence získaná vlastním úsilím, a proto se indikátorem prestiže stává vykonávaná profese. V tomto směru je postup sociologů, kteří zjišťují výši prestiže na základě vykonávané profese a odlišují ji zřetelně od dimenzí moci a majetku, zcela v souhlase s ideologií meritokracie. Tento přístup se datuje od klasických výzkumů W. L. Warnera, který v polovině 30. l. se svými spolupracovníky podrobně zmapoval stratifikační strukturu průměrného am. města. K Warnerovým přínosům patří rozlišení objektivního a subjektivního s., které je v podstatě aplikací definice situace W. I. Thomase na oblast soc. struktury. Úcta, kterou lidé vyjadřují svým partnerům v soc. interakci a která je ukazatelem jejich subjektivního s., se nemusí zcela krýt s objektivním s. těchto osob, vyjádřitelným např. výší jejich majetku, příjmy, kvalitou bydlení apod. Ale šest vrstev, které Warner ve svém výzkumu sociální stratifikace vymezil a pojmenoval, nazval třídami, čímž pro empir. s-gii zamlžil Weberovo rozlišení třídy a stavu.
status statut Status status
Literatura: Bendix, R. – Lipset, S. M.: Class, Status and Power. New York 1966; Jakson, J. A.: Social Stratification. Cambridge 1968; Linton, R.: The Study of Man. New York 1936; Tönnies, F.: Gemeinschaft und Gesellschaft. 1887; Warner, W. L.: The Status System of a Modern Community. New Haven 1942; Weber, M.: Stande und Klasse. In: Vierkandt, A. ed.: Handwörterbuch der Soziologie. Berlin 1931.
Viz též heslo status a role v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)