Krize
krize – (z lat. crisis = rozhodná chvíle, obrat, to z řec. krízio = rozhodnutí, rozhodný obrat) – situace, kdy je vážně narušeno fungování určitého systému či jeho části. Samotná s-gie vzniká v důsledku mnohostranné k. tradiční společnosti, k níž došlo nástupem průmyslové revoluce a působením doprovodných soc. procesů, které rozbily dosavadní spol. struktury. S-gie se formuje jako snaha přispět na základě příp. mechanismů chodu společnosti k předcházení či řešení případných budoucích spol. k. Jednotlivé směry s-gického myšlení se navzájem liší mj. tím, jakou pozornost věnují kritickým situacím ohrožujícím chod společnosti a ve které oblasti nalézají klíč k jejich řešení. S-gie sociálního konfliktu analyzuje způsoby, jejichž pomocí lze institucionalizovaně uvolňovat kritické napětí, a tak předcházet výbuchům neregulovatelných k. Funkcionální s-gie zdůrazňuje význam normativních tlaků a hodnotového konsensu pro zabránění spol. otřesům a k. Interpretativní s-gie analyzuje mj. komunikační bariéry a deformace komunikačních toků zvyšující riziko výskytu krizových situací a zkoumá předpoklady a vlastnosti racionálního dialogu jako nástroje jejich řešení. Jakkoliv pozoruhodné jsou úspěchy, jichž dosahuje s-gie ve všech těchto oblastech, nejaktuálnější k. konce 20. st. vyžaduje přehodnotit antropocentrismus stojící v základu všech zmíněných proudů s-gie. Narůstající ekologická krize důrazně připomíná, že moderní společnost již nadále nemůže řešit své vlastní k. a svá soc. napětí zvýšeným drancováním přír. zdrojů. Místo stále rozsáhlejších intervencí do omezených zdrojů přírody bude nutno intervenovat bezprostředně do společnosti, má-li se z ní stát společnost trvale udržitelná (viz rozvoj trvale udržitelný). Iniciativa v tomto směru je prozatím přenechávána s-gicky neškoleným ekologům, samotná s-gie ještě stále pohlíží na soc. dění, jako by se odehrávalo v přír. vakuu. Proto její doporučení k řešení dílčích spol. k. nejenže nezmenšují hrozbu k. ekologické, nýbrž ji zpravidla ještě stupňují.
crisis crise Krise crisi