Politika ekologická
politika ekologická – týká se regulací, opatření v oblasti péče o životní prostředí. Od 60. l. 20. st. se p.e. stává stále významnější součástí vnitřní politiky jednotlivých států. V demokr. zemích zaujímá postavení srovnatelné s politikou soc., ekon., zahraniční či bezpečnostní. P.e. vychází především ze znalosti stavu a vývoje životního prostředí v oblasti svého působení („ekologický základ“ p.e.), dále pak z posouzení ekon. a technol. možností této oblasti (ekon. a technol. základ p.e.) a ze zvážení soc. faktorů v dané oblasti (s-gický základ p.e.). Na těchto základech jsou formulována jednotlivá opatření p.e., jejichž těžiště zpravidla spočívá v oblasti legislativy, v používání ekon. nástrojů nebo ve výchovném působení na obyv. dané oblasti. Uznávaným cílem p.e. je dosažení trvale udržitelného rozvoje společnosti v dané oblasti (resp. v globálním měřítku). P.e. se může zaměřovat na krátkodobé nebo střednědobé (taktické) cíle, příp. na odstraňování následků nebo druhotných příčin ekologické krize. V tom případě je zpravidla soustředěna na legislativní a ekon. opatření. Tato opatření mohou přinést rychlý efekt, ale nepředstavují skutečné řešení problému. Odstraněním následku a ponecháním příčiny se totiž zpravidla rychle objeví následek jiný, který může být ještě závažnější a naléhavější než ten, který byl odstraněn. Opravdové řešení ekologické krize musí obsahovat i dlouhodobé (strategické) cíle a odstranění její prvotní příčiny, extenzívního vývoje zaměřeného na kvantitativní parametry života a stálý růst materiální spotřeby. Takový vývoj není a nemůže být trvale udržitelný vzhledem ke konečným rozměrům planety, na které lidstvo žije, a limitovanému množství zdrojů, které má k dispozici. P.e. se proto vedle nezbytných ekon. a legislativních opatření soustřeďuje i na výchovné působení ve smyslu změny hodnotových orientací a životního stylu té části lidské společnosti, která nežije trvale udržitelným způsobem.
ecological policy politique écologique oekologische Politik politica ecologia