Porket Josef Ludvík

Porket Josef Ludvík

v Praze
v Ruislip (Velká Británie)

Porket Josef Ludvík 01.jpg

Vystudoval ekonomii na Vysoké škole obchodní Českého vysokého učení technického v Praze, již během studia publikoval několik článků o plánované ekonomice v časopise Obchodní rozhledy. Po dokončení studia (1949) však byl pro podezření z protikomunistické činnosti zatčen a čtyři měsíce vyšetřován. Nebyl sice obviněn, nicméně jeho zamýšlená akademická dráha byla přeťata, musel odejít do průmyslu. Teprve později mohl začít pracovat v Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Po uvolnění režimu obhájil kandidaturu věd (CSc. 1965) a stal se vědeckým pracovníkem Vysoké školy ekonomické v Praze a také pilným spolupracovníkem nově založeného Sociologického časopisu (viz Sociologický časopis / Czech Sociological Review), do něhož přispíval články, recenzemi a anotacemi. Současně publikoval v časopisech Politická ekonomie, Psychologie v ekonomické praxi a dalších odborných časopisech. V roce 1969 emigroval do Velké Británie, kde získal doktorát na London School of Economics (PhD. 1973). Stal se lektorem na Brunel University a spolupracoval se St Antony College v Oxfordu, později působil jako nezávislý expert a publicista. Byl členem Královského institutu mezinárodních vztahů, Institutu pro ekonomické otázky a Výzkumného centra postkomunistických ekonomik. Desítkami článků přispěl do časopisů Slavonic and East European Review, Economic Affairs a řady dalších britských, německých a amerických časopisů. V 90. letech a později několikrát navštívil Českou republiku, byl v kontaktu se Sociologickým ústavem AV ČR a publikoval v Sociologickém časopise (viz Sociologický časopis / Czech Sociological Review) a Politické ekonomii.

V krátkém období od poloviny 60. let se Porket zabýval novými trendy ve světové sociologii, zejména v oblasti sociologie podniku, průmyslu a řízení. Po emigraci do Velké Británie – v 70. a 80. letech – se zaměřoval na otázky trhu práce, řízení, působení odborů a sociální politiku v komunistických zemích v rámci tzv. sovětologie. Podrobně se zabýval otázkami zaměstnanosti a nezaměstnanosti v příkazových ekonomikách, industriálními vztahy a dalšími aspekty sociálního systému. Významně přispěl k poznání komunistických ekonomik a společností v době, kdy se informace o nich musely čerpat ze sporadických zdrojů, takže bylo možno zúročit důvěrnou znalost fungování těchto režimů, kterou si přinesl z Československa. Po roce 1989 se Porket zaměřil na obecnější otázky ekonomických systémů a úlohy státu v ekonomice a společnosti. Přeměnu ekonomického systému vztahoval k posunům mezi ekonomickým individualismem a kolektivismem, jejichž proporce jsou v moderních ekonomických systémech spjaty s působením státu. Stát má vliv nejen na ekonomickou efektivnost a sociální systém, ale zásadně ovlivňuje sféru individuální svobody a podstatu politického systému. Po napětí mezi tržní a příkazovou ekonomikou tak ve světě nastoupilo napětí mezi plně svobodnou a intervencionistickou variantou tržního kapitalismu. Porket se přikláněl spíše k permisivní než restriktivní regulaci, v zájmu podpory spontánní aktivity a redukce obcházení zbytečně přísných pravidel např. ve sféře neformální ekonomiky.

V silném ovlivnění britským liberalismem, jehož významnou platformou je časopis Economic Affairs, do něhož Porket nejčastěji přispíval, konstatoval, že „politická demokracie … nejen podlamuje tržní kapitalismus, ale také stavbu společnosti a sebe samotné, protože nabízí příležitost ke vzniku hodnot, postojů a vzorců chování neslučitelných se sociální stabilitou a demokratickou svobodou. Tyto hodnoty, postoje a vzorce chování zahrnují kulturu práv bez odpovědnosti, dogmatický a netolerantní jednostranně omezený fanatismus a rozložení rodiny“ (Sociologický časopis 1997). V tomto duchu také vyzněly jeho články publikované v českých odborných časopisech, v nichž se stavěl za plně svobodnou tržní ekonomiku.

Knihy: Úvod do sociologie práce a sociologického výzkumu (Ústav racionalizace ve stavebnictví, Praha 1967); Podnik jako sociální systém (Ústav ekonomiky a organizácie stavebníctva, Bratislava 1967); Work, Employment and Unemployment in the Soviet Union (Macmillan, London 1989); Unemployment in Capitalist, Communist and Post-Communist Economies (Macmillan, Basingstoke 1995); Modern Economic Systems and Their Transformation (Macmillan, Basingstoke 1998).

Studie: P. A. Sorokin o základních trendech naší doby (Sociologický časopis 1965); Teoretický trend v současné americké sociologii (Sociologický časopis 1967); Postavení sociologie v hospodářských organizacích (Sociologický časopis 1968); Autorita – moc – vliv (Sociologický časopis 1969); Mistr jako objekt sociologického zkoumání (Sociologický časopis 1970; spoluautor Miroslav Tomšik); The Communist Party of Czechoslovakia in 1967 (New Sociology 1972); Participation in Management in Communist Systems in the 1970s (British Journal of Industrial Relations 1975); The Soviet Model of Industrial Democracy (Annals of The American Academy of Political and Social Science 1977); Industrial Relations and Participation in Management in the Soviet-type Communist Systém (British Journal of Industrial Relations 1978); Old Age Pension Schemes in the Soviet Union and Eastern Europe (Social Policy and Administration 1979); Czechoslovak Women under Soviet-type Socialism (Slavonic and East European Review 1981); The Economic Lot of Polish Retired Workers (Osteuropa-Wirtschaft 1981); Retired Workers under Soviet-type Socialism (Social Policy and Administration 1982); Sex-Related Differences in Income under Soviet-Type Socialism (Osteuropa-Wirtschaft 1982); Income Maintenance for the Soviet Aged (Ageing and Society 1983); The Shortage, Use and Reserves of Labour in the Soviet Union (Osteuropa-Wirtschaft 1984); How Much Unemployment in the Soviet Union? (Economic Affairs 1986); Social Policy and Employment In The Soviet Union (Social Policy and Administration 1987); The Use of Educational Qualifications Under Soviet-Type Socialism (Soviet Studies 1988); Full Employment in Soviet Theory and Practice (British Journal of Industrial Relations 1989); Private Plots – One Dimension of the Soviet Second Economy (Economic Affairs 1990); Socialism on the Retreat, but not Dead (Slavonic and East European Review 1993); From Reform to Transformation: The Case of Poland (Slavonic and East European Review 1996); The Changing World Economy (Slavonic and East European Review 1997); Economic Theory and Economic Reality (Slavonic and East European Review 1998); Transformation in Retrospect (Slavonic and East European Review 2000); Evolutionary Economics (Slavonic and East European Review 2001); Reflections on the Pros and Cons of State Regulation (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 2002); The Pros and Cons of Government Regulation (Economic Affairs 2003); The Future of Market Capitalism (Economic Affairs 2007).

Literatura: Jiří Večerník: A Pioneer of the Renewal of Czechoslovak Sociology in the 1960s – Remembering Josef L. Porket (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 43, 2007, 3: 647–650).

Jiří Večerník


Josef Ludvík Porket se podílel na některých heslech této encyklopedie.
Josef Ludvík Porket je autorem některých publikacíKnižní bibliografii české sociologie.