Postavení sociální
(přesměrováno z Postavení společenské)
postavení sociální – též postavení společenské – nepřesně ohraničený pojem používaný v čes. prostředí buď ve smyslu místa, polohy jedince ve struktuře určité skupiny či organizace, kdy se používá i zástupný termín sociální pozice (či společenská pozice), někdy i pro soc. roli, nebo (častěji) k vyjádření souhrnu, prolnutí všech pozicí, které jedinec zaujímá ve všech skupinách, jakési jeho výsledné pozice, a pak se p.s. překrývá s pojmem soc. status, event. zahrnuje i prestiž. Všechny zmíněné pojmy se i v cizojazyčné literatuře obsahově silně prolínají a bývají používány k vyjádření téhož. Od role bývá užší pojetí p.s., resp. soc. pozice, odlišováno někdy tím, že je vztaženo pouze k hierarchizovaným strukturám (hovoříme např. o profesní roli, ale o pozici vedoucího). Např. A. R. Radcliffe-Brown používal pojem pozice spíše u hierarchizovaných organizačních struktur, ale připouští prolínání obou pojmů i na této úrovni (ředitel školy je pozice a zároveň role apod.). Pojem sociální pozice ale preferoval i ve struktuře příbuzenských vztahů (označení otec, matka, syn, dcera vyjadřují podle něho pozice, zatímco označení manžel a manželka vyjadřují spíš role). V širším pojetí se vyskytuje chápání p.s. jako pojmu skládajícího se ze dvou dimenzí, z nichž jedna, spjatá s očekáváním, odpovídá roli, druhá, vyjadřující práva a pravomoci, odpovídá spíše statusu. Podobně je však někdy charakterizován samotný status (např. R. Lintonem).
V zájmu ostřejšího vzájemného odlišení zmíněných pojmů lze jejich obsahovou návaznost vyjádřit takto: zatímco soc. pozice (p.s. v užším smyslu) situuje soc. subjekt (jedince, příp. i skupinu, instituci) v jednom soc. prostoru v relaci k jiným subjektům stejného řádu nacházejícím se v témž prostoru, role vyjadřuje očekávání, která se k tomuto umístění váží; status je pak spojen především s výslednými možnostmi a právy subjektu, vyplývajícími ze všech jeho pozic ve všech soc. prostorech a z plnění všech jeho rolí, prestiž vyjadřuje soc. ocenění, zhodnocení statusu a p.s. v širším smyslu je výsledek celého uvedeného procesu, je to zhodnocený status. Protože míra přiznané prestiže závisí na postoji soc. okolí, resp. veřejnosti, a tento postoj může být ovlivněn náhodnými labellingy, situačními proměnnými (včetně např. afér) a masovými afekty (např. projevy masové předpojatosti), může se p.s. v tomto pojetí odchýlit poměrně výrazně od prosté sumy pozicí a rolí (podobně jako se v tradičních společnostech odchylovala kategorie osobní důstojnosti od majetkového a mocenského postavení). Proměnlivost p.s. souvisí s mírou otevřenosti či uzavřenosti mobilitního prostoru. V období výrazné soc. změny se rychle a silně mění p.s., nově nabyté p.s. však nemusí mít dlouhé trvání. S vyššími p.s. bývá spojena potenciální i reálná ekon., polit., spol. moc, projevující se i v ovlivňování p.s. jiných lidí. P.s. se většinou obráží ve způsobu chování, konverzace, oblékání, v přijetí určitých konvencí, resp. v celém životním stylu, i když existují osoby s těžko identifikovatelným p.s. podle těchto vnějších znaků. Tento druh „sociální anonymity“ má ale většinou rysy dočasnosti a navíc nezřetelnost identifikačních znaků p.s. může svým způsobem přispět k vnějšímu hodnocení p.s. podobně jako příliš okázalá demnostrace některých, většinou dobově typických rysů určitých (vyšších) p.s. Empir. lze k p.s. přistupovat jako k strukturální či stratifikační proměnné, která má skladebný charakter. Běžně do ní bývají zahrnuty: typ a prestiž vykonávané profese, dosažený stupeň pracovní a spol. kariéry a jeho obecné oceňování, příjmy a majetkové poměry, event. ohodnocení jejich původu, zdrojů, udělené veř. pocty, důsledky skandalizace apod. Dosažený stupeň vzdělání je chápán spíš jako předpoklad k získání určitého p.s., podobně jako soc. původ, i když výrazná, viditelná vzdělanost někdy přímo spoluvytváří prestiž i p.s. a v určitých spol. vrstvách to platí i o původu (zejm. v aristoktratických nebo kastovních společnostech). V každém případě pro získání p.s. hraje značnou roli vlastnictví sociálního kapitálu i kulturního kapitálu.
social position position sociale Sozialstellung posizione sociale