Public relations (MSgS)
public relations (MSgS). Teorie a praxe pečování o veřejné mínění a dobré vztahy k veřejnosti. Pojem public relations je amerického původu. Čeština, stejně jako většina ostatních jazyků, pro něj nemá odpovídající výraz. Public relations se rozvíjejí v USA zejména od 2. poloviny 30. let jako reakce na neúspěchy dosavadních jednostranně emocionálně působících a stereotypních metod, především obchodní propagace, ale také ideologickopolitické propagandy. Sociálním základem rozvoje public relations je stírání hranic mezi soukromou (podnikatelskou) a veřejnou (státní) sférou společenského života v nejvyspělejších kapitalistických společnostech. Public relations nenabízejí zboží a služby, nýbrž politiku své korporace; neobracejí se na spotřebitele jako na individua, nýbrž jako na veřejnost. Hlubší sociální smysl public relations lze vidět ve snaze působit integračně proti dezintegrujícím tendencím moderní kapitalistické společnosti, proti důsledkům odcizování hospodářských a sociálních institucí jednotlivým příslušníkům společnosti (srv. Löckenhoff). Po druhé světové válce se rozšiřuje teorie a praxe public relations z USA též do jiných hospodářsky vyspělých zemí.
Public relations se odlišují od jiných typů propagace především: 1) mnohem širším rozsahem působnosti a větším bohatstvím používaných metod, které zahrnují kromě slovní a názorné propagace i určité formy jednání s lidmi a organizacemi, pořádání různých akcí a jinou činnost; 2) v teorii proklamovaným a přinejmenším vnějškově i v praxi uplatňovaným důrazem na věcnost a racionálnost argumentace, snahou vyhýbat se všemu, co na propagaci odpuzuje, jako nepravdivosti, přehánění, dryáčnictví atd.; 3) odstraněním nebo utlumením bojovného konkurenčního nebo stranického tónu, důrazem na nutnost vzájemného porozumění a spolupráce mezi třídami, vrstvami a institucemi soudobé kapitalistické společnosti.
Public relations mají prolínat veškerou činnost daných podniků či institucí, mají vést jejich správy „k tomu, aby sloužily potřebám všech lidí, kteří na nich závisejí ať ve věci zaměstnání, mezd, příjmů, zboží, služeb či jinak“, ...aby kladly „s osvíceným egoismem široký zájem veřejnosti na první místo“ (Canfield). Americká společnost pro public relations (Public Relations Society of America) zavazuje své členy dokonce zvláštním morálním kodexem k dodržování těchto zásad.
Větší podniky a instituce včetně nejvyšších vládních míst mají své poradce, případně oddělení pro public relations. Jejich závislost na celkové hospodářské a politické činnosti vedení, která objektivně slouží vlastním výdělečným a mocenským zájmům, ovšem znemožňuje, aby uvedené zásady public relations byly všeobecně a důsledně dodržovány. Odborníci pro public relations nevytvářejí kriticko-racionální veřejné mínění, ale spíše příznivou náladu pro určité osoby nebo personifikace.
Poměrně důsledně mohou zásad public relations používat dobře prosperující podniky a instituce vybavené potřebnými finančními prostředky. Nejzávažnější sociální vliv public relations spočívá v pokusu o uvědomělé řízení mezilidských vztahů. V tom se problematika public relations prolíná s otázkami human relations (viz teorie a metody human relations).
Literatura: Canfield B. R., Public Relations, Richard D. Irwin, Homewood, III, 1960; Habermas J., Strukturwandel der Öffentlichkeit, Suchterhand, Neuwied Rh., Berlin, 1965; Löckenhoff H., Public Relations (disertace), vlastní náklad, Freie Universität, Berlin, 1958; Marston J. E., The Nature of Public Relations, McGraw-Hill Book Co., New York, 1963; Packard V. O., The Hidden Persuaders, David McKay Comp., New York, 1957.
Viz též heslo práce s veřejností ve Velkém sociologickém slovníku (1996)