Realismus
realismus – (z lat. realis = skutečný) – v dějinách filozofie jeden ze způsobů řešení tzv. sporu o univerzálie tj. obecných pojmů. Realisté představovaní Anselmem z Canterbury a Vilémem z Champeaux navazují na platónské učení o idejích a dovádějí je do nejradikálnějších konců, totiž k představě, že univerzálie, resp. obecné je skutečně reálné, obecnému přísluší vyšší stupeň bytí než jednotlivým věcem, obecné věci existují před jednotlivými věcmi (universalia sunt realia, universalia sunt realia ante rem). V s-gii se r. projevuje především jako jedno ze stanovisek ve sporu o reálnou existenci soc. skupin: realisté předpokládají, že skupiny existují nadindivid. jako svébytné a na idividua neredukovatelné kvality, zatímco nominalismus zastává názor, že skupiny všeho druhu jsou pouhá obecná pojmenování bez ontologické reference. Spor mezi r. a nominalismem má dvě dimenze – ontologickou, kde jde o vztah mezi individ. a soc., mezi jedincem a společností, a metodol., kde jde o vztah empir. bází poznání a teor. konstrukty, mezi empir. popisem jednotlivin a formulací obecných zákonitostí. V tomto druhém smyslu je spor r. a nominalismu pokračováním diskusí kolem novokantovského rozlišení věd nomotetických a věd idiografických. Za nejvýzn. reprezentanta s-gického r. se pokládá É. Durkheim, resp. jeho sociologismus, v němž je dobře postižena specifika soc. objektů, abstraktních sice, ale nikoliv nereálných, avšak ontologizace kolektivního vědomí, které je odtrženo od individ., je přinejmenším sporná.
realism réalisme Realismus realismo
Literatura: viz nominalismus, sociologismus.