Explanace

explanace – (z lat. explanatio = vysvětluji, objasňuji) – buď proces vysvětlování, nebo výsledek tohoto procesu. V prvním smyslu je nutné rozlišit výchozí část, explanandum, tj. to, co má být vysvětleno, a to, prostřednictvím čeho nebo čím vysvětlujeme, neboli explanans. Elementárním požadavkem kladeným na jakoukoliv e. je, aby explanans bylo podstatně jasnější (srozumitelnější) než explanandum. V metodol. literatuře se lze setkat s několika různými přístupy k vymezení pojmu e., k požadavkům na správnou e. i s různým tříděním e. V užším slova smyslu se hovoří o e. jako o věd. vysvětlení, které je nutno odlišit od všech typů vysvětlování vedoucích k tzv. praktickému pochopení i různých typů zdůvodnění (viz též důkaz). Při e. se zpravidla požaduje, aby explanans obsahovalo takový soubor logicky utříděných tvrzení, z něhož jednoznačně a bezesporně vyplývá, „proč“ explanandum obsahuje to, co obsahuje. Smyslem e. tedy není (na rozdíl od zdůvodnění) zjištění pravdivosti explananda, nýbrž zodpovězení otázky, „proč“ je pravdivé (proč nemůže být nepravdivé), event. proč obsahuje to, co obsahuje. V případě deduktivně budovaných věd. teorií (viz dedukce) představuje explanans uspořádaný soubor axiómů nebo teorémů, tvrzení obsažená v explanandu jednoznačně vyplývají z explanans. Na e. (především na explanans) lze klást určité požadavky. Nejběžněji se požaduje, aby se v explanans nevyskytovalo nadměrné množství obecných zákonů nebo aby se v něm nevyskytovaly nedostatečně ověřené hypotézy. V empir. vědních disciplínách se často vyskytuje takové pojetí e., kdy obsahem explananda je empir. zjištěná fakticita a explanans představuje soubor teor. poznatků, tvrzení, event. dostatečně vysoce prověřených hypotéz, vysvětlujících fakticitu obsaženou v explanandu. I v tomto případě je možné na e. klást řadu metodol. požadavků. Jedním z nich zpravidla je, aby v explanans bylo použito min. množství hypotéz, aby se v něm vyskytovala pouze ta teor. tvrzení, která jsou k vysvětlení dané fakticity nezbytně nutná, aby explanans vysvětlovalo veškerou fakticitu obsaženou v explanandu. Další požadavky se mohou týkat vztahu explanans k teorii příslušné vědní disciplíny. Hlavně toto pojetí e. se týká s-gie. Je možné se v ní ale setkat i s poněkud specif. případem, kdy obsahem explananda je metodol. princip, metoda, event. výzk. technika, a explanans pak musí zpravidla obsahovat určité obecné metodol. principy a určitá deskriptivní tvrzení postihující charakter předmětu příslušného výzkumu. Taková e. se používá při přípravě projektu empir. výzkumu. Specif. případem e. je statistická explanace. E. je nutno odlišovat od explikace.

explanation explication Explanation, Erklärung spiegazione

Literatura: Hempel, C. G.: Deduktivní, nomologické a statistické vysvětlení. In: Teorie modelů a modelování. Praha 1967; Hempel, C. G.Oppenheim, P.: Studie z logiky vysvětlení. In: Filosofie vědy. Praha 1968.

Vladimír Čechák