Společnost ekonomická (PSpol)

Společnost ekonomická

Ekonomickou společností je v jistém smyslu společnost každá, protože si jen stěží umíme představit společenství lidí, v němž by nefungovala nějaká forma ekonomiky – tedy především výroby a směny, jakkoliv zárodečnou formu tento typ sociální aktivity může mít. Pojem ekonomická společnost se ve specifičtějším významu začal užívat až v druhé polovině 20. století a pod vlivem významného ekonoma a sociálního myslitele Petera F. Druckera byl ztotožněn s „ideální ekonomickou společností“ fungující na základě svobodné a racionální ekonomické činnosti (a rozhodování) jedinců. Základem takto pojaté ekonomické společnosti je nepochybně klasický homo oeconomicus, ideální konstrukt lidské bytosti, která se rozhoduje racionálně – a nutno dodat – ve svobodných podmínkách, tedy nikoliv pod přímým ekonomickým tlakem.

Drucker postavil do protikladu ke koncepci ekonomické společnosti Marxovu vizi společnosti, která je sice ekonomicky determinována, ale v níž se člověk nerozhoduje racionálně: Marxův člověk v tomto smyslu není klasický homo oeconomicus a „ekonomická společnost“ není ekonomickou společností. „Iracionalita“ Marxova člověka totiž spočívá v tom, že jeho postavení je určeno třídně, kterýžto princip popírá možnost lidské racionality: třídní postavení předurčuje člověka do té míry, že není nejen schopen a mocen se racionálně rozhodovat, protože na své třídní postavení nemá žádný vliv, ale nedokáže mu dokonce ani porozumět. Druckerovo pojetí ekonomické společnosti (pomineme-li poněkud zjednodušený výklad Marxe) trpí všemi nedostatky, jimiž trpí pojetí člověka jako bytosti, která se rozhoduje vždycky racionálně a zejména tak činí ve světě hospodářského života. Ve světě marketingu, PR a zejména reklam by asi toto pojetí již neobstálo (jakkoliv Drucker tyto fenomény znal).

Literatura:
Drucker, P. F. [2003] 2004. Fungující společnost. Vybrané eseje o společenství, společnosti a politickém systému. Praha: Management Press

Miloslav Petrusek


Viz též heslo homo oeconomicus ve Velkém sociologickém slovníku (1996)