Trh černý

trh černý – zvl. druh trhu, který se utváří pod vlivem nedostatku, nařízení a zákazů regulujících výrobu, obstarávání, prodej a užívání určitých výrobků či služeb a který spadá do oblasti tzv. neformální ekonomiky. T.č. je nelegální, neboť překračuje a porušuje určité zákonné normy. Poskytované zboží či služby musí splňovat určité podmínky, aby se kolem nich vytvořil t.č.: 1. musí být alespoň pro určitou dostatečně velkou část populace atraktivní; 2. nesmí být běžně dostupné a jejich výroba, šíření či obstarávání musí být sankcionováno; 3. nesmí existovat dostatečně atraktivní výrobky analogické užitné hodnoty; 4. musí existovat taková tržní situace, která umožňuje získat za nedostatkové zboží odpovídající protihodnotu; 5. rizika (ekon., spol. či trestněprávní) musí být vyvážena mnohonásobně zvýšeným ziskem; 6. nesmí existovat legální možnost kořistit z nedostatkové situace (např. formou zvýšení cen mnohonásobně nad obvyklou míru), požadovat legálně různé úsluhy apod. Problém t.č. se vyskytne obvykle tehdy, když stát (orgán místní vlády) podřídí své kontrole a začne regulovat oběh určitého zboží či služeb, např. potravin, ošacení, narkotik či alkoholických výrobků, prostituce apod. T.č. vyskytující se za těchto okolností je starý jako dějiny společnosti a státu. Rozsáhlý t.č. existoval za obou svět. válek, za Fr. revoluce po jakobínských zásazích do tvorby cen a po zmrazení mezd, za am. prohibice. Artiklem se v záp. zemích stala narkotika, levný alkohol, cigarety, starožitnosti. V rozvojových zemích představuje často význ. složku t.č. obchod s kradenými předměty (který však ani v jiných zemích není zanedbatelný), konvertibilní měnou, i dětskou či jinak nelegálně zaměstnávanou pracovní silou. V bývalých social. zemích byly předmětem t.č. kromě konvertibilní měny byty, nedostatkové průmyslové zboží, výjimečně potraviny, ošacení a kuřivo (což byly hlavní předměty spekulací na t.č. za druhé, svět. války a těsně po ní).

Zkušenosti ukazují, že ani drakonické tresty (včetně masového používání trestu smrti) neodradí plně organizátory od aktivit na t.č. Zpřísněný postih vede sice k jejich redukci, obvykle však též ke zvýšení cen a k posílení organizace t.č., který se v těchto případech stává ve zvýšené míře místem působení organizovaného zločinu a mafie. Obvykle je možné t.č. zlikvidovat nebo podstatně omezit, jestliže se obnoví situace tržní rovnováhy. T.č. se však nemusí rozvinout nebo se může samovolně postupně omezit i v případě, že jsou vyčerpány finanční či jiné rezervy (starožitností, známek a jiných předmětů, které mohou být tezaurovány, popř. konvertibilním způsobem se ziskem zhodnoceny). Škody, které t.č. působí, nejsou jen ekon. a polit., ale i sociální. Devalvuje hodnotu lidské práce, podporuje skryté i zjevné inflační tendence, organizováním tzv. řetězového obchodu vylučuje ze spotřeby ekon. a soc. slabé jedince a rodiny, napomáhá oligarchizaci společnosti a rozkládá její systém morálních hodnot. V soc. struktuře se vytváří vrstva osob tyjících z t.č., soustřeďujících do svých rukou velké majetky i polit. a spol. styky. Existence prestižní spotřeby činí procesy na t.č. alespoň trochu viditelnými a umožňuje alespoň zčásti postih jeho aktérů.

black market marché noir Schwarzmarkt mercato nero

Jiří Linhart