Homeostáze: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> viz [[sociologie systémová]]. | <span class="section_title">Literatura:</span> viz [[sociologie systémová]]. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Buriánek Jiří|Jiří Buriánek]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Buriánek Jiří]] | [[Kategorie:Aut: Buriánek Jiří]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02
homeostáze – (z řec. homoios, od homos = stejný; statis = stav) – stav dynamické rovnováhy funkcí systémů. Pojem je převzat z biologie. Mechanismy h. zajišťují, aby systém vyrovnával stavy nerovnováhy a reagoval na stresy. Princip h. byl využit zejm. v kybernetickém modelování. V s-gii se v analogickém smyslu v návaznosti na různé koncepce jednání vyskytuje pojem sociální rovnováha (též sociální ekvilibrium). Koncept pohyblivého ekvilibria ve smyslu rovnováhy sil nastínil už V. Pareto, jinou variantu nabízejí koncepce organicismu (nazývané též koncepce homeostatické), funkcionalismus, systémová sociologie (T. Parsons). V současnosti se u W. Buckleye objevuje dynamičtější procesuální pojetí h., vycházející z modelu adaptivního systému, který nejenom zajišťuje setrvání na daném stavu organizace, ale má schopnost dalšího zdokonalování, autoregulace a seberozvoje.
homeostasis homéostasie Gleichgewicht omeostasi
Literatura: viz sociologie systémová.