Projekce populační: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Čtrnáct, P.'' – ''Kraus, J.'': Problematika populačních projekcí. ''Demografie'', 1988, č. 2; ''Kučera, M.'': Perspektivy obyvatelstva do roku 2000. ''Demografie'', 1963, č. 3; ''Srb, V.'' – ''Konečná, A.'': Zpřesněná projekce obyvatelstva ČSSR do roku 2000. ''Demografie'', 1978, č. 3. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Čtrnáct, P.'' – ''Kraus, J.'': Problematika populačních projekcí. ''Demografie'', 1988, č. 2; ''Kučera, M.'': Perspektivy obyvatelstva do roku 2000. ''Demografie'', 1963, č. 3; ''Srb, V.'' – ''Konečná, A.'': Zpřesněná projekce obyvatelstva ČSSR do roku 2000. ''Demografie'', 1978, č. 3. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Kalibová Květa|Květa Kalibová]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Kalibová Květa]] | [[Kategorie:Aut: Kalibová Květa]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]] | [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
projekce populační – odhady budoucího vývoje velikosti a demogr. struktury sledované populace či její části, které vycházejí ze současných populačních trendů a odhadů jejich budoucího vývoje. Jednodušší typy p.p. pouze analyzují dosaženou úroveň hlavních komponent demografické reprodukce (úmrtnosti a porodnosti) a migrace a předpokládají zachování této úrovně, resp. trendu, nebo vytvářejí jednoduché kombinace budoucích změn. Složitějším případem p.p. jsou populační prognózy, které: a) formulují hypotézy budoucího populačního vývoje na základě poznání současné úrovně demogr. reprodukce i obecných zákonitostí vývoje populačních systémů, což patří k jednomu z nejobtížnějších úkolů demografické analýzy, jehož splnění do značné míry podmiňuje spolehlivost celé prognózy; b) obsahují výpočty projekcí, jejichž metody jsou voleny podle druhu projekce a výchozích dat. Zákl. metody jsou tyto: 1. formální extrapolace celkového počtu obyv. s event. doplněním o odhad věkové struktury (viz též věk); 2. metoda komponentní bez uvažování migrace; 3. metoda komponentní s uvažováním migrace. Komponentní metoda slouží k výpočtu budoucí věkové struktury populace, jejíž výchozí věkovou strukturu známe, stejně jako její řád rození a vymírání, eventuální migraci. Metoda je založena na posouvání věkových skupin, resp. jejich doplňování podle intenzity úmrtnosti a porodnosti. P.p. se zpracovávají buď pro území celého státu, nebo pro územní jednotky nižšího řádu, ale i pro více zemí, celé kontinenty či svět. Jsou p.p. krátkodobé (do 10 let), střednědobé (10–25 let) a dlouhodobé (nad 25 let). K určitému konkrétnímu účelu jsou zaměřeny tzv. projekce odvozené (od propočtů za celou populaci), např. projekce počtu školní mládeže a studentů, ekon. aktivních osob, domácností, nemocnosti atd. P.p. zákl. i odvozené se běžně používají v s-gii a v řadě jiných oborů.
population projection projection démographique Bevölkerungsvorausschätzungen proiezione demografica
Literatura: Čtrnáct, P. – Kraus, J.: Problematika populačních projekcí. Demografie, 1988, č. 2; Kučera, M.: Perspektivy obyvatelstva do roku 2000. Demografie, 1963, č. 3; Srb, V. – Konečná, A.: Zpřesněná projekce obyvatelstva ČSSR do roku 2000. Demografie, 1978, č. 3.