Populace

populace – (z lat. populus = lid, obyvatelstvo, veřejnost) – soubor jedinců určitého živočišného druhu žijících a reprodukujících se na vymezeném území. Tento pojem má biol. základ a vztahuje se prakticky na všechny živočišné druhy. Dnešní lidské p. zpravidla vznikly v důsledku migrací a míšení z různých původních p. Jejich základem je dlouhá existence na společném území. Proces přetváření p. však stále probíhá, nové p. vznikají a jiné zanikají. P. sídlící relativně dlouhou dobu na určitém území se vzhledem k p., které se přistěhovaly později, označuje za populaci autochtonní. Jednotlivé p. mají zpravidla společný jazyk, společnou kulturu a společné psych. založení, mentalitu. Mohou tvořit samostatné etnikum nebo národ, eventuálně též stát. Proto se často jako synonymum p. používá termín obyvatelstvo, které se však v zásadě může skládat z různých p.demografii, která se zabývá jejich studiem, se p. chápou většinou jako systémy. I v tomto pojetí mají lidské p. přímé předchůdce v populačních systémech jiných živočišných druhů, s nimiž mají společný biol. základ. U vývojově vyšších živočišných druhů existuje mnoho případů vytváření stád za účelem získání potravy, nových území nebo ke společné obraně. U některého hmyzu (mravenců, včel) se vztahy mezi jedinci během relativně dlouhého období fixovaly takovým způsobem, že se někdy hovoří dokonce o společnostech. Čistě pudový základ těchto vztahů, ačkoliv působí dojmem zdánlivé dokonalosti, je však činí jasně odlišitelnými od vztahů mezi lidmi. Z biol. předchůdců člověka se postupně vyvinuli biosoc. jedinci a na bázi p. se vytvořily společnosti. Dnešní lidské p., resp. demogr. systémy, mají tedy svoji biol. i spol. stránku. Na p. lze pohlížet také jako na genotypově různorodý soubor geneticky příbuzných jedinců pocházejících ze společného předka a vytvářejících společný genofond (viz genotyp). Soubor genetických vlastností všech jedinců, tzv. genón p., má rozhodující význam pro adaptabilitu i pro evoluci druhů. V ekologii představuje p. soubor jedinců téhož taxonu vyskytující se v určitém období na vymezeném stanovišti.

Zákl. znaky každé p. jsou její rozsah, který ve vztahu k rozsahu obývaného území určuje její hustotu, charakter rozmístění jedinců, charakter demografické reprodukce, struktura podle pohlaví a věku. V demografii se rozlišuje p. reálná a p. tabulková, která je modelovou p. vystihující řád rození a vymírání. Za předpokladu, že zvolený tabulkový počet narozených je konstantní (tzv. kořen tabulky) a také řád vymírání se nemění (zůstávají stálé pravděpodobnosti úmrtí podle věku), počty žijících v jednotlivých věkových ročnících představují stacionární populaci, ve které se počet narozených rovná počtu zemřelých, přirozený přírůstek je nulový a celkový počet tabulkové p. je stálý (viz též pyramida věková). Jestliže se počty narozených při stálém řádu vymírání mění o vnitřní míru přirozeného přírůstku (resp. úbytku), potom je výsledkem stabilní populace. Předpoklad neměnného řádu vymírání však nebývá často v realitě splněn, a proto byly konstruovány modely semistabilní a kvazistabilní p., ve kterých se předpokládají nejen změny v tabulkovém počtu narozených, ale i v intenzitách úmrtnosti při uzavřené p., ve které jedinými vstupy a výstupy jsou narození a úmrtí. Tato podmínka ovšem není u reálných p. splněna, neboť zde dochází také k emigraci a imigraci, čímž vznikají tzv. otevřené populace. Při porovnávání úrovně úmrtnosti v různých p. se někdy používá metoda standardizace, která je založena na volbě určité p. jako standardní. Termín p. se někdy používá i pro části p. – hovoří se např. o p. školní mládeže, p. dospělých apod. V těchto případech jde však o subpopulace. Přeneseně označuje p. statist. soubor, např. ve smyslu p. strojů, p. hvězd apod.

population population Bevölkerung, Population popolazione

Literatura: Coale, A. J.: The Growth and Structure of Human Populations. Princeton 1972; Kučera, M.: Reprodukce obyvatelstva českých zemí ve světle modelů stacionární a stabilní populace. In: Statistika a demografie, 10. Praha 1972; Pavlík, Z.: Zákonitosti vývoje demografických systémů. Acta Universitatis Carolinae - Geographica XVI., d. 1., Praha 1981.

Zdeněk Pavlík


Viz též heslo populace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)