Turnerství

turnerství – (z něm. turnen = cvičit) – soubor org. forem a myšlenkových tradic vlastních něm. tělovýchovným hnutím. Zakladatelem t. byl F. L. Jahn, tvůrce originální soustavy nářaďového tělocviku, účastník protinapoleonského osvobozovacího hnutí a zakladatel prvních tělovýchovných spolků. Jahnův vliv přesáhl rámec Německa a projevil se i v Čechách u M. Tyrše a v Sokole. T. se vyvíjelo od burž. liberalismu k extrémnímu nacionalismu a fašismu. Hlavní proud t. byl dlouhodobě ovlivněn militarismem, klerikalismem, sympatiemi s imperial. výboji něm. státu. Reprezentantem těchto idejí byl v r. 1868 vzniklý všeněm. Deutscher Turnerschaft, hlásil se k nim i henleinovský Deutscher Turnverband a svým způsobem na něj navazují i dnešní něm. turnerské organizace (Deutscher Turner-Bund), ve kterých existují silné revanšistické proudy. Značná část vedení těchto spolků stojí na krajně pravicových pozicích. I uvnitř t. však existovaly proudy liberálnější, levicovější. Tradice „rudé tělovýchovy“ se odvozují od spartakovců, kom. orientovaných členů Arbeiter Turnerbund a bojového souručenství sportovců v boji proti fašismu (Kampfgemeinschaft für rote Sporteinheit). Na tyto tradice navazoval i Deutscher Turn und Sportbund v bývalé NDR. Vliv těchto „rudých“ organizací, zvl. spartakovců, byl citelný i v našem děl. sportu a tělovýchově. S-gický význam t. spočívá zvl. v tom, že vytvořilo, zejm. ve střední Evropě, vlivný typ zpolitizovaného tělocvičného spolku, plnícího úkoly paramilitaristické organizace a koncentrujícího se i na plnění funkcí výchovných, ideol., spol. a organizátorských. Spolky na bázi t. představovaly odlišný typ „pospolitosti volné chvíle“ než angl.am. kluby, spol. i sportovní.

– turnérisme Turnerschaft movimento dei ginnasti tedeschi, turnerismo

Literatura: Diem, C.: Weltgeschichte des Sports und der Leibererziehung. Stuttgart 1960; Olivová, V.: Lidé a hry. Historická genese sportu. Praha 1980.

Jiří Linhart