Průmysl volného času

průmysl volného času – pojem označuje systém materiálního zabezpečení a služeb umožňujících širokým vrstvám obyv. podílet se (za úplatu nebo částečně zdarma) na organizovaných aktivitách volného času, a to buď jako přímí účastníci (aktéři), nebo jako pozorovatelé (diváci). Zahrnuje např. systém výuky a odborné přípravy pro volnočasové aktivity, prodej či pronájem příslušných potřeb a předmětů, výrobu a prodej spec. oblečení a módy pro volný čas, distribuci vstupenek, ubytovacích, stravovacích a motoristických služeb, organizaci sázek a hazardních her, výrobu a distribuci upomínkových a volný čas symbolizujících předmětů, reklamní, propagační a marketingové aktivity spojené s volným časem a jeho jednotlivými oblastmi (např. sportem, cestovním ruchem, filmovou a televizní tvorbou apod.). P.v.č. má svoji legální, ale též pololegální či dokonce nelegální tvář (organizovaná prostituce, trh drog či s pašovaným alkoholem, nelegální sázkárny a herny) a je provozován jak seriózními firmami, tak organizacemi typu mafie. Zejm. nelegální a pololegální formy p.v.č. jsou pokládány za symptomy anomie, dehumanizujících účinků komercionalizovaného volného času a odcizení. P.v.č. prošel obdobným vývojem jako volný čas: od počáteční orientace na zámožné vrstvy přes zájem o masové akce přístupné myšlenkově, dovednostně i příjmově nejširším vrstvám obyv. k orientaci na diferencované, soc. i zájmově vyhraněné skupiny zájemců. P.v.č. se internacionalizuje a postupně proniká i do oblastí, které dříve byly vyhrazeny jen nekomerčním formám obsluhy volného času (např. olympijské hry, amatérská zájmová činnost apod.).

leisure time industry industrie du temps libre Freizeitindustrie industria del tempo libero

Literatura: viz čas volný, kultura masová.

Jiří Linhart