Sociologie laická

sociologie laická – (z fr. laiane = světský, neodborný) – úhrn názorů příslušníků různých soc. skupin, vrstev a tříd na společnost a vlastní postavení v ní; tyto názory jsou formulovány na úrovni běžného vědomí, nemají tedy podobu zdůvodněných empir. generalizací, teorií nebo ideol. systémů. Představy o existenci s.l. vycházejí z předpokladu, že lidé, kteří ve společnosti žijí a jsou nuceni se v ní orientovat, aby mohli rozhodovat a jednat, si vytvářejí určitá interpretační schémata, která jim umožňují rozumět soc. světu, vyznat se v něm a zaujímat soc. přiměřené postoje. S.l. není totožná s obyčeji, soc. normami, pravidly spol. jednání atd., podle nichž se lidé reálně chovají nebo je v té či oné míře respektují, aniž si je však nutně uvědomují a umějí je verbálně formulovat. Je snahou o vysvětlení, pochopení a interpretaci soc. světa a je vždycky v nějaké podobě verbálně vyjádřena, i když nemusí být nutně písemně či jinak fixována. Zájem o s.l. je poměrně starý, již dávno existovaly ojedinělé pokusy rekonstruovat „lidové vědění“ o společnosti na základě přísloví, různých tradovaných historek s „poučným vyústěním“, i na základě anekdot, vtipů atd. K oživení tohoto zájmu došlo v souvislosti se vznikem etnometodologie, která si jako svůj úkol předsevzala mj. studium interpretačních schémat, která lidé používají k porozumění společnosti, v níž žijí; v tomto smyslu je s.l. totožná s tzv. etnosociologií či lidovou sociologií.

Koncepce etnosociologie, resp. s.l., je v záp. s-gii kladena do ostrého protikladu vůči akademické sociologii a zejm. dotazníkovému empir. výzkumu. Tyto pokusy o porozumění společnosti nepřihlížejí podle stoupenců koncepce s.l. k tomu, že svět je interpretován dříve, než k jeho interpretaci formálně přistoupí příslušný sociolog. Podle vyjádření tvůrce tzv. divoké sociologie (wild sociology) J. O'Neila svět ani na takovou interpretaci nečeká, lidé jej hodnotí, posuzují a vysvětlují nezávisle na jakékoliv akademické a institucionalizované s-gii. Toto pojetí s.l. sice odráží fakt, že člověk se v každodenním životě bez s-gie obejde, k zásadnímu nedorozumění však dochází tehdy, jestliže je s.l. nobilitována, povznesena na úroveň sociologické teorie. Např. význ. reprezentant radikální sociologie R. Quinney tvrdí, že s-gická teorie je tvořena všemi lidmi; existuje potud, pokud existuje představa, jak se věci mají nebo jaké by měly být – vědomí lidí je tedy s-gickou teorií. V těchto přístupech se již nerozlišuje nutnost zkoumat laické představy o společnosti jako význ. spol. jev, který hraje aktivní úlohu v utváření např. motivačních struktur, od vědecké reflexe společnosti,, založené na empir. výzkumu a završené teor. zobecněním. Postupně jsou překonávány zjednodušující představy, že studium s.l. lze ztotožnit s výzkumem veřejného mínění, a rozvíjí se studium každodennosti jako legitimní součast s-gického výzkumu, do níž patří i zkoumání s.l. Zkušenost, že teorie se pouze na základě laického vědomí o skutečnosti budovat nedá, učinili i psychologové při studiu analogického vztahu mezi psychol. teorií a tzv. folk psychology.

lay sociology sociologie d'amateurs, sociologie profane Laiensoziologie sociologia dei dilettanti

Literatura: Garfinkel, H.: Studies in Ethnomethodology. Englewood Cliffs 1967; O'Neil, J.: Making Sense Together: An Introduction to Wild Sociology. London 1975; Quinney, R.: From Repulsion to Liberation: Social Theory in a Radical Age. New York 1972.

Miloslav Petrusek