Stáří

stáří – pojem chápaný ve dvou významech, a to jako: 1. čas, který uplynul od vzniku, zrodu objektu, v němž není automaticky zahrnuto hodnocení; 2. závěrečná etapa života, u člověka často chápaná jako doba od skončení ekon. aktivity do smrti, nazývaná též třetím věkem. S. nelze spolehlivě definovat biol. věkem, protože interindivid. rozdíly fyzického a psych. stavu stejně starých lidí jsou značné. S. lze charakterizovat jako období, kdy u lidí probíhají (různou rychlostí) postupné změny na úrovni molekulární až orgánové, v důsledku čehož ubývá schopností realizovat jednotlivé funkce organismu. Ve s. se zmenšuje schopnost adaptace, adaptační mechanismy se mění i kval., ubývá rezervy fyzických a duševních sil. Multifaktoriálním způsobem se starý člověk uvolňuje z dosavadních struktur, s jeho rostoucí spol. izolovaností roste jeho soustředění na stále užší okruh zájmů. Řada těchto rysů s. však může být do značné míry kompenzována psych. připraveností i vlivem soc. okolí. Uvedenými rysy a problémy se zabývá sociologie stáří, resp. gerontosociologie (viz též cyklus životní, osm věků člověka, stárnutí, stárnutí demografické, gerontologie).

age vieillesse Alter vecchiaia

Literatura: Beauvoir, S. de: La Vieillesse. Paříž 1970; Haškovcová, H.: Fenomén stáří. Praha 1990.

Časopisy: Age and Ageing, 1972–.

Hana Kasalová