Vdovství: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
</div> | </div> | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]] | [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]] | [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]] | [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
vdovství – rodinný stav vzniklý úmrtím jednoho z manželů, zakládající specif. soc. situaci odlišnou od situace po rozvodu či jiném zániku manželství. Soc. postavení a role ovdovělých osob (vdovců a vdov) se u různých kultur a v různých hist. dobách liší. U většiny přír. národů jde o krátkodobý stav uspořádaný podle specif. pravidel, který s výjimkou velmi starých osob rychle končí novým manželským svazkem (viz sororát, levirát). V křesťanském světě byly ovdovělé osoby po různě dlouhé období navazující na úmrtí zčásti vyloučeny ze soc. života, zejm. se nemohly účastnit zábav a uzavírat nové sňatky. Spol. kontrola byla usnadněna předepsaným oděvem. Po uplynutí „doby smutku“ tyto osoby většinou nabývaly statutu osob neprovdaných, což mělo význam zejm. pro ženy z bohatších spol. vrstev, které jako vdovy kromě životních zkušeností často disponovaly i zděděným majetkem a měly mnohdy větší možnosti volby partnera než ženy svobodné. Zároveň zde však vznikal také problém ekon. nezajištěných vdov, který byl zčásti řešen vstupováním do kláštera. Některé kultury vytvářely soc. nátlak na rituální sebeobětování vdov; jednalo se však o výjimečný zvyk (hinduistických a některých afr. společností). Péči o děti ovdovělých osob (příp. i o vdovu) většinou zčásti nebo zcela přejímalo širší příbuzenstvo. V dnešních civilizovaných společnostech je specifikum postavení a rolí vdovců a vdov značně setřené a péči o existenční zajištění vdov i zčásti osiřelých dětí přejímá do značné míry stát (systém vdovských a sirotčích důchodů). Značně se zmenšila potřeba řešit problémy ovdovělých osob v produktivním věku, protože jejich počet silně poklesl (viz ovdovění) a tato problematika je v mnohém společná s problematikou osob rozvedených. Na druhé straně vznikají často složité situace u ovdovělých osob v postproduktivním věku, hlavně žen, jejichž počet v čes. zemích v posledních desetiletích značně stoupl (viz též naděje dožití, stáří). Nově se diskutuje i problém ovdovělých mužů, kteří se v důsledku předchozích návyků obtížněji vyrovnávají s novou životní situací. Těmito tématy se zabývá gerontosociologie.
widowhood veuvage Witwenstand, Witwentum vedovanza