Vrstva

vrstva – v s-gii nejobecnější kategorie, jejíž pomocí lze vyjádřit fakt vnitřního rozčlenění jakékoliv společnosti či skupiny bez dalších souvislostí na rozdíl od takových kategorií, jako je třída, mocenská elita či statusová skupina. V. je tvořena lidmi, o nichž předpokládáme, že je spojuje jistá podobnost, která může být soc. význ. V. mohou tvořit např. lidé urozeného původu, vyznačující se jistým rozsahem příjmů, či lidé nacházející se v důchodovém věku. V. však netvoří ti, jejichž podobnost se neodráží v charakteru jejich jednání. V. např. netvoří osoby určité výšky a váhy či barvy vlasů. Pojem v. je užší než pojem sociální kategorie, která je přímo definována jako soubor lidí s podobnými soc. význ. znaky. Příslušnost k určité v. je spojena s hodnocením pozice jednotlivce vzhledem k příslušníkům jiných v. Některé v. jsou více nebo méně vážené a uznávané než jiné. Jestliže se ovšem vezmou v úvahu všechny tyto znaky, v. se již blíží konceptu statusových skupin či dokonce tříd a může pak být chápána jako jednotka stratifikačních schémat (viz stratifikace sociální). V této souvislosti se i v češtině používá místo termínu v. termín strata. Tato schémata obsahují nejčastěji 5, 6 či 7 hierarchicky uspořádaných v. či strat, jejichž členové se liší výší majetku, podílem na moci, výší prestiže, popř. dalšími znaky. Klasickým vymezením v. zůstává pojetí Th. Geigera, podle něhož určitou v. tvoří osoby, které mají stejné soc. postavení a mají i podobný životní standard, podobné šance i rizika, práva i povinnosti a těší se podobné míře veř. uznání. W. L. Warner označil takové v. termínem třída, což uvolnilo cestu deskriptivně neutrálnímu chápání tříd, jež bylo kritizováno např. R. G. Dahrendorfem a dalšími teoretiky soc. konfliktu.

Chápání v. jako zákl. jednotek stratifikační struktury společnosti má, bez ohledu na způsob vymezení v., pro s-gii zcela zásadní význam. Příslušnost k určité soc. v. tvoří zprostředkující článek mezi jednáním individ. aktérů a hist. určenou podobou společnosti. Právě vymezení a pojmenování jednotlivých v. v dané společnosti umožňuje zohlednit soc. determinanty lidského chování a pochopit alespoň část zájmové protikladnosti v chování různých subjektů. Soc. rozvrstvení má vliv jak na životní podmínky, tak také na životní styl individ. aktérů. Ch. W. Mills konstatuje, že příslušnost k určité v. určuje vše, počínaje šancí zůstat na živu během prvých roků života až po šanci umět užívat umění, zůstat zdravý, dosáhnout vzdělání určité výše, nedopustit se kriminálního jednání apod. Existuje poměrně rozsáhlá literatura zabývající se odlišností životního stylu i mentality různých soc. v. U tzv. nižších v. bývá zdůrazňován smysl pro solidaritu, intenzívnější pěstování příbuzenských kontaktů, smysl pro rodinný život, ale i preferování krátkodobých cílů před dlouhodobějšími, omezenost obzoru, snadná zmanipulovatelnost apod. Tzv. střední v. se údajně vyznačují schopností podřídit bezprostřední uspokojení dlouhodobějším cílům, schopností kritického a inovativního myšlení, vyššími osobními ambicemi. Na druhé straně trpí přepjatým individualismem až narcisismem, nedostatek přirozeného altruismu kompenzují vyšší mírou pokrytectví apod. Způsob vymezení a interpretace charakteru jednotlivých v. v dané společnosti však mohou být snadno ovlivněny hodnotovým zaměřením badatele a jeho vlastní soc. příslušností. Další nebezpečí spojené s konceptem v. spočívá v tom, že je svou povahou spíše statický a popisně schematický. Ti, co zkoumají klientské vztahy (viz klientelismus), upozorňují na skutečnost, že nerovnoprávné, nicméně vysoce vitální soc. vztahy se rozvíjejí často právě mezi příslušníky statusově zcela odlišných v., takže hlavní osy soc. soupeření i spolupráce se nekryjí s hranicemi hierarchicky uspořádaných v., nýbrž probíhají nezřídka právě v linii vertikální. Je nezbytné jednotlivé v. ve zkoumané společnosti nejprve vymezit a pojmenovat, aby bylo možno podobná tvrzení prokázat či odmítnout.

stratum couche Schicht ceto, strato

Literatura: Halbwachs, M.: Esquisse d'une psychologie des classes sociales. Paris 1955; König, R.: Soziale Schichtung und Mobilität. Stuttgart 1976; Thomas, K.: Schichten in der modernen Gesellschaft. Hannover 1969.

Jan Keller