Korčák Jaromír
Korčák Jaromír
ve Vrážném (okr. Svitavy)
v Praze
Pocházel z rodiny venkovského učitele, po absolvování reálky v Jevíčku studoval v letech 1914–22 geografii a přírodopis na české Karlo-Ferdinandově / Karlově univerzitě v Praze (v roce 1915 musel narukovat na frontu a z války se vrátil až v roce 1919). Zajímal se také o historii, filosofii a mezinárodní politiku (absolvoval např. kurs pro diplomatickou a konzulární službu), znalosti geografie si rozšířil ještě pobytem v Bělehradě u antropologa J. Cvijiće. Svou profesní dráhu začal sice na Vysoké škole obchodní, ale již od roku 1923 přesídlil na Státní úřad statistický do odboru statistiky obyvatelstva, kde byl spolupracovníkem Antonína Boháče a Jana Auerhana. Tam setrval až do roku 1946, potom přednášel demografii na Vysoké škole obchodní v rámci Českého vysokého učení technického v Praze a na Vysoké škole politické a sociální v Praze. V roce 1948 se habilitoval z demografie na přírodovědecké fakultě UK, kde byl v roce 1951 jmenován profesorem geografie; působil zde až do roku 1966, převážně jako vedoucí katedry sociální a regionální geografie. I po penzionování dále vědecky bádal a publikoval.
Korčák byl především sociální geograf, ale díky svým hlubokým znalostem dějin a také metod statistické analýzy mohl již v době svého působení na Státním úřadě statistickém psát fundované rozbory vývoje obyvatelstva Československa. Kratší příspěvky soustavně publikoval v časopisech Statistický obzor, Národnostní obzor, Česká mysl, účastnil se přípravy a zpracování (zvláště diskusí o způsobu zobrazení) Atlasu republiky Československé (1935), nezůstal stranou diskusí o národnostní problematice. Díky hlubokým znalostem dějinného vývoje a národnostní problematiky v jejich regionálních souvislostech mohl vydat Geopolitické základy Československa, jeho kmenové oblasti (1938), kde vymezil pojmy kmenové oblasti a oblasti tzv. starého sídelního území jako nejdéle osídlených regionů Československa. Již v meziválečném období v geografické analýze využíval matematické metody a doporučoval aplikaci statistických modelů při popisu rozložení geografických jevů. Za druhé světové války se dále věnoval teoretické statistice a její aplikaci v geografii. Zobecnil význam statistické struktury souborů jejich rozlišením podle jejich vnitřní struktury (homogenní vs. heterogenní). Přitom velmi pozorně sledoval i populační vývoj, zaujal ho především neočekávaný vzestup úrovně plodnosti od konce 30. let. Tento vývoj následně zasadil do dlouhodobého kontextu a analýzu předložil jako habilitační spis v roce 1948.
Za svého působení na přírodovědecké fakultě dále pokračoval ve svém pojetí geografie jako syntetické vědy, zvláštní pozornost vždy věnoval regionální demografii a geografii obyvatelstva v úzkém sepjetí s populačním vývojem. Byl autorem či spoluautorem několika vysokoškolských učebnic hospodářského zeměpisu a geografie obyvatelstva. V této době publikoval především v časopisech Sborník Československé společnosti zeměpisné, Acta Universitatis Carolinae – Geographica. Podílel se na zpracování příslušných mapových listů Atlasu Československé socialistické republiky (1966). Byl vědeckým redaktorem prvního vydání české verze Mnohojazyčného demografického slovníku (1965). Aktivně se účastnil práce Československé zeměpisné společnosti (předsedou v letech 1962–69) a rovněž Československé demografické společnosti (viz Česká demografická společnost), jejímž četným členem byl od roku 1980. Kromě toho byl členem např. Československé statistické společnosti a Společnosti pro studium národnostních otázek. Dlouhodobě působil v redakční radě Sborníku čsl. zeměpisné společnosti a AUC – Geographica.
Korčák vydal na 250 prací. Nejcennější z jeho vědecké práce je zřejmě rozvinutí u nás zcela nového přístupu k problematice sociální geografie, v tom zvláště regionální geografie a geografie obyvatelstva, včetně demografie. Byl to vždy přístup komplexní, vyžadující uchopení regionální integrity společnosti, která má vycházet z poznání antropogeografické struktury obyvatelstva žijícího na určitém území, má zahrnovat jeho vývoj populační, a to jak přirozené měny tak migrací (zde byl zastáncem Tylorovy superpoziční teorie) a zohledňovat zároveň vlivy sociální, ekonomické a ekologické sféry (např. důsledky rozvoje sekundéru a terciéru, v tom i důsledky urbanizačních procesů na systémy osídlení). Vytvořil vývojovou koncepci sociálně ekonomického systému v prostoru (provázání vlivu jádra a významu periferií a jejich vzájemné ovlivňování při vytváření koncentračního prostoru). Zabýval se vymezením urbanizovaných území v podobě areálů maximálního zalidnění (a jejich mapovým vyjádřením) a ekonomickogeografickou regionalizací Československa (první práci na toto téma zveřejnil již v roce 1933). K jeho žákům patřili a patří významní čeští sociální geografové činní na univerzitách i v oblasti aplikované geografie, zvláště na poli regionálního rozvoje (např. Martin Hampl, Zdeněk Čermák), ale také demograf Zdeněk Pavlík. Po Jaromíru Korčákovi byl českými geografy pojmenován Korčákův zákon (krajně asymetrické uspořádání geografických jevů jako obecná zákonitost geografických systémů); v ekologii se používá Korčákův index mozaikovitosti a fragmentace krajin a Korčákova dimenze.
Knihy: Vylidňování jižních Čech (Spolek Péče o blaho venkova, Praha 1929); Geopolitické základy Československa, jeho kmenové oblasti (Orbis, Praha 1938); Etnický profil našeho národa (V. Petr, Praha 1940); Základy populační vědy (Spolek posluchačů VŠPS, Praha 1946); Úvod do všeobecné geografie obyvatelstva (SPN, Praha 1963); Geografie obyvatelstva ve statistické syntéze (Univerzita Karlova, Praha 1973).
Studie: Příspěvek k teorii národnosti (Sociální problémy 1931–32); Druhé sčítání lidu v Československu (Československá statistika 1934); Regionální členění Československa (Statistický obzor 1934); K filosofické diskusi o pojmu národa (Statistický obzor 1935); Přírodní dualita statistického rozložení (Statistický obzor 1941); Sociální rozdíly v kojenecké úmrtnosti (Statistický zpravodaj 1942); Přirozená měna v době okupace (Statistický zpravodaj 1945); Území a populace v teorii národa (Sociologie a sociální problémy 1946); Současný vzestup plodnosti v českých zemích (Statistický obzor 1947); Velikost měst v zeměpisném srovnání (Sborník Čs. společnosti zeměpisné 1955); K definici demografie (Demografie 1963); Jednotka geografie obyvatelstva (Sborník Čs. společnosti zeměpisné 1960); Geografický medián (Sborník Čs. společnosti zeměpisné 1962); Variation Series in Geography (Acta Universitatis Carolinae 1967); Základní jednotka demografie (Statistika a demografie 1972); Vymezení regionů a jejich typizace (Demografie 1972); Životní prostředí a životní úroveň (Demografie 1974).
Příspěvky ve sbornících: Regionální členění Československa (Sborník II. sjezdu čs. geografů v Bratislavě 1933. Bratislava 1933); The Greatest Demographic Contrast of the World (Sydney Conference, Contributed Papers. Sydney 1967); Conséquences économiques de l‘urbanisation contemporaine (VIIe Congrès de la Fondation Européenne de la Culture. Rotterdam 1970); Régularité de la distribution géographique de l´urbanisation (Urbanisation in Europe. Budapest 1975).
Literatura: Václav Davídek: Statistik, demograf a geograf Jaromír Korčák – osmdesátníkem (Demografie 17, 1975 : 336–341); Martin Hampl: Zamyšlení nad dílem profesora Jaromíra Korčáka (Jiří Vystoupil, ed.: Sborník prací k 90. narozeninám prof. Jaromíra Korčáka. Brno 1985: 5–11); Martin Hampl: Jaromír Korčák (1895–1989) (František Šmahel, ed.: Učenci očima kolegů a žáků. Academia, Praha 1994: 18–34); Vlastimil Haüfler: Jaromír Korčák sedmdesátiletý (Sborník Čsl. společnosti zeměpisné 70, 1965: 103–111); Zdeněk Pavlík: Jaromír Korčák (1895–1989) (Demografie 32, 1990: 66–68); Alena Šubrtová: K 85. narozeninám prof. Jaromíra Korčáka, DrSc., nositele Řádu práce (Demografie 22, 1980: 159–162).