Sčítání lidu
sčítání lidu – též populační cenzus nebo soupis obyvatelstva – souborná statist. akce sběru, uspořádání, zhodnocení, analýzy a publikování vybraných demogr., ekon. a soc. údajů, zjišťovaných k určitému okamžiku a týkajících se všech osob v zemi nebo v její určité, přesně vymezené části. S.l. může zahrnovat buď obyvatelstvo přítomné, nebo obyvatelstvo bydlící, nebo oboje. Tato akce je obvykle povinná, což znamená, že sčítaným osobám zákon ukládá za povinnost odpovídat na kladené otázky. Při vlastním sčítání v terénu jsou sčítané osoby buď dotazovány sčítacím komisařem, který vyplňuje sčítací arch (metoda dotazovací neboli metoda sčítacích komisařů odpovídající strukturovanému interview), nebo formuláře vyplňují přímo sčítané osoby (metoda sebesčítání odpovídající technice dotazníkového šetření). V některých zemích se provádí sčítání úplně nebo částečně poštou (např. v USA). Většinou je akce založena na sčítání jednotlivých osob, statist. jednotkou následné analýzy však mohou být i celé domácnosti. Území zahrnuté do s.l. je rozděleno na sčítací obvody, což jsou přesně vymezené územní jednotky. S.l. má anonymní charakter (viz anonymita) a sčítané osoby nejsou zastupitelné prostředníkem.
S.l. patří k nejstarším statist. akcím vůbec. V jeho historii rozlišujeme pět období. 1. Starověká s.l. (Babylón, Egypt, Palestina, Řecko, Řím) byla prováděna především k vojenským a daňovým účelům a zahrnovala pouze svobodné občany, nikoliv otroky, a často jen dospělé muže. 2. Zdokonalení soupisů obyv. v Evropě souvisí s nástupem absolutismu a s rozvojem správního aparátu, tj. státní, vrchnostenské a církevní administrativy. Od poloviny 18. st. se v evrop. zemích uskutečňují první sčítání zahrnující všechno obyv. (Švédsko 1748, Prusko 1748, Finsko 1749, Rakousko 1754, Norsko a Dánsko 1769, Švýcarsko 1789, Francie 1790, Velká Británie 1801). 3. Za počátek moderních s.l. se považuje polovina 19. st., kdy dochází k pokroku v metodice sčítání (zasloužil se o něj zejm. belg. statistik L. A. Quételet); státy usilují o centralizaci sčítacích akcí a o mezinár. srovnatelnost získaných dat. 4. Období od konce 19. st. do 2. svět. války je charakterizováno strojovým způsobem zpracování výsledků pomocí děrnoštítkových strojů a kombinačním zpracováním jednotlivých znaků obyv. (děrné štítky byly poprvé použity při s.l. v Rakousku v r. 1890). 5. Po 2. svět. válce byl značně rozšířen obsah sčítání a ke zpracování byla použita moderní výpočetní technika. Jednotnost metodiky provádění sčítání a mezinár. srovnatelnost výsledků je doporučována statist. orgány.
První s.l. na území našeho státu, které zahrnovalo všechny obyvatele, bylo provedeno v r. 1754 za vlády Marie Terezie, druhé v r. 1761. Za první s.l. vyhovující moderním požadavkům se považuje s.l. z r. 1857 (týkalo se pouze obyvatel domácích). Souvislá řada pravidelných moderních s.l. je zahájena teprve r. 1869, kdy bylo v Rakousku zavedeno s.l. říšským zákonem. Ten zároveň stanovil jeho opakování v desetiletých obdobích. Sčítáno bylo především obyv. přítomné. Obdobný zákon platil pro Uhersko, tj. i Slovensko. Následující s.l. zahrnuje údaje i o vojsku a poprvé se objevuje dotaz na obcovací řeč. Metodicky málo odlišná jsou další 3 s.l.: z l. 1890, 1899 a 1910. Od r. 1890 je zavedena povinnost uvést datum narození a je upravena statistika povolání. V prvním čsl. s.l., které proběhlo v r. 1921, se poprvé objevila otázka na národnost, založená na objektivním znaku mateřské řeči. Obsah druhého čsl. s.l. (r. 1930) byl proti předchozímu význ. rozšířen: poprvé se zjišťovala plodnost žen, předchozí bydliště, obyv. přítomné i bydlící atd. Třetí čsl. s.l., plánované na r. 1940, se uskutečnilo pouze na Slovensku a v okupovaném pohraničním území čes. zemí. Jeho výsledky však nebyly publikovány. Bezprostředně po válce byl proveden ve značně omezeném rozsahu soupis obyv. na Slovensku (1946) i v čes. zemích (1947). S.l. a některé další soupisy (tzv. nár. sčítání) proběhly až v r. 1950. Další s.l. na území Československa se uskutečnilo v r. 1961 a bylo poprvé označeno jako „sčítání lidu, domů a bytů“. Sčítání z r. 1970 se obsahově ani způsobem šetření od předchozího nelišilo. Došlo pouze ke změně ve způsobu vytřídění ekon. klasifikací. Při s.l. v r. 1980 byla zavedena nová technika zpracování a došlo ke změně zákl. dokumentace (nyní domovní list, sčítací arch a sčítací list). S.l. 1991 navázalo obsahově, zpracováním i způsobem publikování výsledků na předchozí sčítání 1970 a 1980; poprvé od r. 1950 se znovu zjišťovalo náb. vyznání a místo narození. Výsledky se předávaly formou publikací i na nosičích dat (disketách). Výsledky s.l. jsou ovšem publikovány od r. 1857 (v Rakousko-uherské statistice a posléze v jednotlivých svazcích Československé statistiky) a tvoří zákl. pramen demografických dat, běžně používaný i pro s-gické účely.
population census recensement de la population Volkszählung censimento della popolazione
Literatura: Dvořáček, F.: Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754–1921. In: Československý statistický věstník 5 a 7, Praha 1924 a 1926; Fajfr, F. – Jureček, Z. – Ullmann, O.: Sčítání lidu, domů a bytů. Praha 1960; Sekera, V.: Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918. Praha 1978; Šubrtová, A.: Z dějin československých sčítání lidu. Acta Universitatis Carolinae-Geographica XV. Praha 1980.