Kacíř
kacíř – (z něm. Ketzer, resp. řec. katharos = čistý) – v historii křesťanství používané negativistické označení heretika či stoupence náb. hereze. Kacířství bylo spojeno většinou s kritickými postoji vůči církvi, se zakládáním nových náb. organizací a s modifikacemi životního stylu. Označení k. je soc. labelling, který jeho nositelé odmítali přijmout. V určitých soc.-hist. souvislostech se toto označení měnilo v poctu. Pojem k. začal být používán v polovině 12. st. v souvislosti s válkami proti albigenským neboli katarům, od nichž označení k. pochází a jejichž dualistická odchylka od katol. doktríny se rozšířila na velkém území jižní Francie. Kacířství má bohatou historii v čes. zemích, kde zasahovalo do formování státu, kultury, společnosti; k. Jan Hus je chápán jako nár. hrdina, husitské války jsou v jistém smyslu důsledkem jeho kacířství, doba pobělohorská je podle katol. pohledu na dějiny důsledkem obrany proti kacířství (viz též husitství). Po obvinění z kacířství následovala často exkomunikace, exulanství. Boj proti k. stimuloval křížové výpravy a činnost inkvizice. Dnes role k. v původním významu ztratila smysl, její analogie se však vyskytují ve vztahu k tzv. světskému náboženství (viz též revizionismus).
heretic hérétique Ketzer eretico
Literatura: viz hereze.