Pranýřování

pranýřování – (ze staročes. pranéř, pragnéř, to z něm. Pranger) – původně název středověkého trestu spočívajícího ve vystavení provinilce (nebo jeho pozůstatků) na zvl. místě, tzv. pranýři, jímž byl obvykle sloup či železná klec, umístěná na náměstí nebo jiném, konvencí stanoveném místě. Cílem trestu bylo: 1. seznámení široké veřejnosti s provinilcem, jeho znevážení, popř. zbavení cti; 2. fyzické i psych. útrapy, vyplývající i z posměchu veřejnosti, jejích fyzických inzultací, nadávek apod. Současné p. má obvykle podobu zveřejnění poklesku provinilce v novinách a jiných masmédiích, na různých vývěskách apod., popř. na veř. schůzích, shromážděních. Vesměs se předpokládá, že tato negativně vyznívající publicita má výchovný i odstrašující účinek, upevňuje spol. morálku i prestiž soc. normy, která byla provinilcem porušena. Přívrženci p. zároveň předpokládají, že určité normy a hodnoty jsou obecně, většinově sdíleny. Ve společnosti však obvykle existují soc. skupiny, které obecné normy nesdílejí, pokládají je za formu soc. represe a p. nepokládají za pohanu, ale svým způsobem za vyznamenání, osvědčení pravověrnosti, doklad mučednictví (např. kacíři). Též příslušníci některých subkultur (např. subkultur násilí) nepokládají p. za trest, ale za nezbytnou iniciaci, legitimizující členství ve skupině. Přívrženci teorie labellingu poukazují navíc na možnost bumerangového efektu spočívajícího v tom, že pranýřovaný jedinec se začne chovat v souladu s negativním labellingem a vžívá se do role devianta. P. je v tomto pojetí zábranou pozitivní socializace, resp. resocializace.

pillorying mettre au pilori, stigmatisation Anprangerung biasimo, condanna

-- Jiří Linhart