Publicita
publicita – (z lat. publicare = zveřejnit, postoupit obecnému užívání) – výsledek více či méně soustavné a systematické činnosti, jejímž cílem je uvádět ve veř. známost informace o činnostech, osobách, institucích, spol. hnutích, myšlenkách, postojích a věcech. P. je formou sociální aprobace a má dnes většinou charakter oznámení či komentáře v hromadných sdělovacích prostředcích. Hist. formu p. představovaly církevní kázání, papežské buly, letáky, vývěsky, pamflety, divadelní extempore a aktualizace, soukromé i veř. dopisy, kramářské písně apod. P. je regulována cenzurou a autocenzurou i širšími právními a morálními regulativy. Faktu široké obeznámenosti s určitým jevem či názorem lze dosíci i neformálními prostředky, propagací od úst k ústům, šeptandou, šířením fám a klepů. V těchto případech však vesměs nejde o vlastní p., tedy veř. a legální nebo alespoň pololegální či polooficiální oznámení určitých informací. P. má značný význam jak pro utváření veřejného mínění, tak pro jeho krystalizaci a soc. působení. Bez p. dnes těžko může veř. mínění plnit své soc. funkce, zvl. pak funkce regulativní a soc.-kontrolní. P. může mít podobu informace hodnotově neutrální, racionálně interpretované či emotivně zabarvené. Efekty p. mohou být pro osobu, instituci či jiný jev, jehož se dotýká, pozitivní, negativní i neutrální, mohou mít krátkodobé i dlouhodobé účinky. Bez ohledu na tyto skutečnosti však sama p. je pro řadu osob i institucí hodnotou sama o sobě a dosažení p. je výrazným motivem i cílem mnoha činností (viz i komplex Hérostrata). V současné době je p. těž důležitým předpokladem popularity.
publicity publicité Publizität notorietà