Status připsaný

status připsaný – též status askriptivní – je to status, který člověk získá zcela bez vlastní zásluhy, v důsledku soc. okolností, zejm. dědictví. S.p. se liší se od statusu vrozeného, biol. přiděleného, i když v četných společnostech jsou primárně biol. kvality jako pohlaví, rasa, věk apod. samy o sobě soc. zvýhodňující či diskriminující. Někdy, většinou v učebnicových textech, se s.p. a status vrozený ztotožňují a s.p. je definován jako status založený na charakteristikách, nad nimiž má jedinec malou nebo žádnou kontrolu (pohlaví, věk, rasa, etnický původ). Velká část hnutí za emancipaci usiluje zabránit automatické transformaci vrozeného statusu v s.p. Jako příklady s.p. bývají zpravidla uváděny kvality, které daného člověka soc. zvýhodňují, jako je zděděný majetek, význ. mocenské postavení otce apod. S.p. však může mít též negativní, soc. znevýhodňující podobu. Extrémně nízký s.p. brání např. potomkům marginálních rodičů opustit své diskriminující postavení. Soc. zvýhodňující s.p. nemusí mít vždy natolik zjevnou podobu jako v případě zděděného majetku. V moderní společnosti se mezigenerační zvýhodnění přenáší skrytějšími kanály. Na některé z nich upozorňuje P. F. Bourdieu ve své koncepci kulturního kapitálu a sociálního kapitálu. Zdá se, že nejmarkantnější rozdíl mezi tradičními a moderními společnostmi nespočívá nutně v radikálním poklesu významu s.p. ve prospěch pozice získané vlastním výkonem, jak tvrdí ideologie meritokracie. Dochází spíše k jinému závažnému posunu: pomocí s.p. není možné získanou pozici legitimovat otevřeně. Zatímco právě tento postup byl základem legitimace v tradičních společnostech, musí moderní společnost hledat pro fakticky zděděná zvýhodnění jiný způsob ospravedlnění. Bourdieu konstatuje, že právě tuto funkci plní v moderních společnostech systém vzdělávání.

ascriptive status statut déterminé par ascription zugeschriebener Status status ascritto

Literatura: Bourdieu, P.: La distinction. Paris 1979; viz též status.

-- Jan Keller