Vlastník
vlastník – individ. nebo kolekt. subjekt vztahu vlastnictví, jehož práva držby a disponování příslušným objektem (statkem) jsou spol. respektována a garantována. Výkon vlastnických práv a povinností může být buď přímý (jak je tomu často u individ. v.), anebo zprostředkovaný delegací určitých funkcí správy majetku a ponecháním si pouze vlastnické kontroly. Tato druhá možnost se vyskytuje většinou při větším množství různých spoluvlastnících osob, větším rozsahu vlastněného majetku a pokud slouží např. výrobním účelům a ne přímé spotřebě. V. může být jednotlivá osoba nebo rodina, skupina osob spojených určitými ziskovými i neziskovými, výrobními či obchodními, nadačními, spotřebními a jinými zájmy, obec nebo stát reprezentující určitou územní pospolitost a vlastněním určitých statků umožňující uspokojovat specif. společné potřeby. Od druhu vlastnictví a zájmů v. se odvíjí jeho specif. jednání, které je modifikováno navíc jeho osobními vlastnostmi. Vlastnický systém je spojen s určitým systémem hodnot a norem, což souvisí i s tím, že v. realizací svých zájmů může současně posilovat širší společenství – obec i společnost jako celek, anebo může naopak přispívat k tomu, že společnost chudne. Parazitního vlastnického jednání, které bohatství efektivně nevrací do reprodukčního procesu, se může dopouštět kterýkoli z typů v. Ovšem v. je nejen příjemcem užitku z daného vztahu, ale současně i nositelem rizika z uplatnění majetku v reprodukci svého života a života dalších osob, je zákl. nositelem existenční odpovědnosti, podle typu v. buď úplné, nebo dílčí. Typy v. a s nimi i proporce užitku a rizik se hist. mění; současnost nabízí s širokou paletou vlastnických typů také širokou varietu podnikatelských možností a rizik. Podnikatel je de facto v., který formou zvl. činnosti, podnikáním, dává do oběhu své vlastnictví, snaží se, aby sloužilo produkci nových statků, idejí nebo zprostředkování oběhu zboží, ale i soc. službám apod. Většina podnikatelů přitom usiluje o permanentní zhodnocování původně vloženého majetku. Spol. postavení v., který disponuje většími statky, ať už mu slouží k podnikání či nikoliv, je většinou spojeno s vyšší spol. prestiží i možností uplatňovat moc, což je dáno relativně vysokou hodnotou majetku v našem typu společnosti.
owner propriétaire Eigentümer proprietario
Literatura: viz --vlastnictví.