Falanga

Verze z 11. 12. 2017, 17:02, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

falanga – (z řec. slova původně znamenajícího hustě seřazený vojenský šik kopiníků, tvořících zákl. taktickou jednotku) – termín F. M. Ch. Fouriera pro primární výrobně spotřebitelskou jednotku, která by měla tvořit základ soc. struktury. Členové f. měli pracovat a žít ve falangstérách, velkých budovách podobných prům. budovám či zemědělským dvorcům s rozsáhlým komplexem obytných a rekreačních prostorů. Příbuznost s původním významem slova f. je dána tím, že ve f. měla být práce organizována a velké pracovní úkoly (zúrodnění Sahary, žňové práce apod.) měly probíhat formou polních tažení s využitím vojenské organizace. Ta však, podobně jako fantaskní uniformy a vojenské hodnosti, neměla mít represívní a donucovací charakter, ale měla být součástí mechanismu napomáhajícího přeměně prácehru. Motivace k práci i dobrovolná disciplína byly výsledkem optimálního sladění vášní a mechanismu odměňujícího pracovní výkon podle množství vykonané práce, vloženého kapitálu a talentu. Představy života ve f. vycházely z hédonismu. Práce byly rozděleny do sérií podle obsahu práce a jejich střídání v průběhu dne zvyšovalo jejich přitažlivost. Manželství bylo pokládáno za formu dobrovolného sdružení (asociace) založeného na náklonnosti a v zásadě neomezovalo navazování dalších erotických kontaktů ani u mužů, ani u žen. Děti byly vychovávány mimo rodinu, od útlého věku pracovaly a byly poučovány o všech životních otázkách včetně sexuálního života. Architektonické představy spojené s f. byly sice u Fouriera zpracovány nesystematicky, avšak do velkých podrobností (viz autentický výklad V. Considéranta Description du phalanstére et considerations sociales sur l'architectonique z r. 1840). Koncept falangstéry ovlivnil koncepci tzv. zahradních měst a vizi tzv. koldomů architektonické avantgardy 20. a 30. l. 20. st. Představa f. jako zákl. spol. jednotky výrazně ovlivnila nejrůznější reformistické proudy uvnitř děl. hnutí, zejm. družstevní socialismus, a také socialismus gildový a municipální. Svým pojetím radostné práce působil koncept f. i na mládežnické, stachanovské a údernické hnutí. Neméně význ. však byl i jeho vliv na vývoj nonkonformních forem manželství a novodobých komun.

phalanx phalange Phalanx falange

Literatura: viz fourierismus.

Jiří Linhart