Nenásilí
nenásilí – 1. princip polit. boje, podle něhož je nutné se zříci jakéhokoliv fyzického násilí vůči protivníkovi, protože jedinými oprávněnými prostředky jsou přesvědčování, diskuse, interakce s partnerem s cílem rozšířit sféru kooperace, příp. přesvědčit ho o chybě a přivést ho k její nápravě, krajním prostředkem je vypovězení ochoty respektovat právní normy, tedy občanská neposlušnost; 2. specif. polit. postup použitý v Indii Národním kongresem pod vedením M. K. Gándhího v boji za nezávislost Indie a založený na principech ahinsy a satjágrahy. Ahinsa je důležitý princip některých indických náboženství, který znamená zdržování se násilných činů a současně pozitivní princip lásky ke každému tvoru a závazek neublížit mu ani slovem, ani činem. Ahinsa ale nesmí být lhostejností ke zlu, ani jeho trpným přijímáním. Satjágraha, což etymologicky v gudžarátštině znamená pevné držení pravdy, podle formulace Gándhího triumf pravdy silou duše a lásky, je aplikací ahinsy na sféru polit. boje. Slovo samo – na základě soutěže, kterou vypsal v r. 1907 M. Gándhí v době svého působení v jižní Africe – vytvořil jistý Maguál Gándhí. Stoupenec satjágrahy musí podstoupit proces sebeočištění a sebezdokonalení, satjágrahina proto charakterizuje čistota, pohlavní zdrženlivost, dokonce v krajním případě i celibát v rámci manželského života (brahmánčarje, což podstoupil sám Gándhí), chudoba a láska k pravdě, podle Gándhího duše osvobozená od strachu před králi, kastami, lidmi, divokou zvěří a smrtí. V rámci satjágrahy lze rozlišit proud krajní, absolutistický, a proud umírněný, reprezentovaný např. D. Nehrúem, který pojímal princip n. výrazně instrumentálněji než Gándhí. Princip n. je znám též z díla L. N. Tolstého, který Gándhího obdivoval. V této souvislosti se někdy připomíná také Petr Chelčický.
V praktické politice se princip n. obvykle uplatňuje v postupných etapách – přípravné akce, kursy dobrovolníků, komunikace s oponentem, masová shromáždění atd. Aplikace principu n. je známa také z působení Martina L. Kinga v USA. Byly učiněny i pokusy o tzv. revol. interpretaci principu n. (M. Lerner v USA), které pokládají aplikaci n. za přípravu ke skutečné revoluci, jež započne ve chvíli, kdy panující třída použije sama násilí. Tato interpretace má inspirace v trockismu. Princip n. v původní gandhíovské podobě má prospět i protivníkovi, protože smyslem jeho použití není protivníka zničit, ale přivést k náhledu vlastního omylu a k ochotě jej napravit: není důležité zvítězit, ale přesvědčit. Nesmí být nikdy ztotožněn se zbabělostí a nesmí být výrazem slabosti: kde není volby mezi zbabělostí a násilím, připouští sám Gándhí násilí. Princip n. se začíná používat v některých ekologických hnutích, kde někdy vyúsťuje v akce občanské neposlušnosti. Podle některých s-gických teorií by se princip n. měl stát součástí každodenního morálního vědomí, čímž by mohlo být dosaženo humanizace soudobých společností, jež charakterizuje brutalita, agresivita a intolerance.
nonviolence non-violence Gewaltlosigkeit nonviolenza
Literatura: Fusero, C.: Gándhí. Bratislava 1990; Gándhí, M. K.: Môj experiment s pravdou. Bratislava 1988; Néhrú, D.: Objevení Indie. Praha 1957; Lazari-Pawlowska, I.: Etyka Gándhíego. Warszawa 1965; Lapierre, D. – Collins, L.: O půlnoci přijde svoboda. Praha 1983.