Profese
profese – (z lat. professio = přiznání k povolání, k řemeslu) – čes. povolání, také ale odbornost, resp. odborností, odbornou přípravou podložené povolání. Pojem p. se vztahuje k pracovním rolím, jeho studium patří do sociologie práce. Vzhledem k tomu, že také obsahuje vymezení vůči ostatním složkám struktury práce a zaměstnání z hlediska prestiže, moci a příjmů, souvisí p. úzce s kategorií sociální stratifikace. Význam termínu p. v angličtině je poněkud užší než v češtině, překrývá se spíše s čes. pojmem svobodné povolání, ale v jeho tradičním smyslu. Hlavním společným jmenovatelem pracovních rolí, které spadají do takto chápané p., je omezený a regulovaný přístup k jejich výkonu. Např. advokátem nebo lékařem se může stát jen ten, kdo úspěšně absolvoval předepsaný studijní program na vysoké škole, strávil určitou min. dobu jako elév, koncipista či sekundář na praxi v příslušné oblasti, příp. se podrobil ještě dalším zkouškám, stanoveným zákonem. K p., resp. k profesní komunitě se také vztahuje velká míra samosprávy a kontroly, zejm. v záležitostech odborné kvalifikace. Morální kodex u většiny p., tj. profesionální etika, je přísnější než požadavky kladené v tomto ohledu na průměrného člena společnosti. Příčinu toho lze hledat v nebezpečí, že profesionál> by mohl zneužít moci nebo autority, kterou mu daná p. zaručuje.
Přinejmenším od středověku, kdy odvětví jako práva a medicína se podílely na náb. legitimovaných výsadách univerzit úzce spojených s církví, je s p. spojena prestiž. Až do nedávné doby se kvalifikovaní vykonavatelé p., které jsou spojeny s klientelou, těšili prakticky neomezené autoritě, ze které vyplývalo, že se klienti bez ptaní podrobí jejich pokynům a rozhodnutím týkajícím se problémů, jenž jim svěřili k vyřešení. V posledních letech se však stále více prosazuje stanovisko, podle něhož má klient právo být zasvěcen do důvodů a okolností, které odborníka vedly k danému postupu. Požaduje se, aby odborník předem získal od klienta tzv. informovaný souhlas (informed consent), než např. přikročí k operaci nebo hospitalizaci pacienta. Přibývá také soukromých žalob na odborníky, kteří údajně učinili chybná rozhodnutí ke škodě klienta. Těmto soudním procesům se říká „malpractice suits“ – žaloby na špatný výkon profesionální praxe. Zdá se tedy, že suverénní postavení některých p. je postupně revidováno. Na druhé straně se zase u celé řady nemanuálních povolání projevuje snaha zajistit si prestiž a hmotné výhody p. Tomuto procesu se na Západě říká profesionalizace. Nesetkává se vždy s příznivým ohlasem na veřejnosti.
Znepokojení nad rostoucí důležitostí p. v moderní společnosti je jednou z mnohých forem pocitu odcizení vyvolaného současným procesem spol. přeměny. Projevuje se nepřímo i v častých varováních spol. vědců a kritiků před účinky manažerismu nebo technokratismu. Společným jmenovatelem je zde obava, že důraz na expertizu jako podmínku kompetentního rozhodování ve veř. otázkách by mohl soustředit neúměrně velký vliv v rukou určité skupiny, vytvořit další nerovnost mezi občany a tím oslabit demokr. polit. proces. Zatím se však zdá, že model řízení moderních společností, kde odborníci slouží jako informátoři a poradci volených polit. představitelů, jimž zůstává vyhrazena rozhodovací moc, je i nadále přijatelný a použitelný v praxi. V bývalém Československu se vžilo chápání p., resp. profesionalismu, jako profesionálního vykonání určité práce. P. lze získat specializovanou školní výukou, vyučením, příp. i zaučením, zvl. kursy. Toto široké pojetí p. se značně překrývá s pojmem kvalifikace, resp. je předpokladem výkonu každé kvalifikované práce. Proto také se často zaměňují pojmy povolání a zaměstnání. Odvozený pojem profesionál se pak chápe ještě šířeji, jako protiklad pojmu amatér, jako označení toho, kdo zvládl určitou činnost na vysoké úrovni a je schopen vykonávat ji rutinním způsobem, resp. se jí živit (profesionálem může být označen sportovec, řečník, sběratel, ale např. i podvodník, zloděj atd.).
profession, occupation profession Beruf professione
Literatura: Freidson, E.: The Profession of Medicine. New York 1966; Montagna, Ch.: Occupations and Society. New York 1977.