Filipcová Blanka
Filipcová Blanka
v Klánovicích (dnes Praha–Klánovice)
Po maturitě na reálném gymnáziu v Plzni absolvovala Vysokou školu politickou a sociální v Praze (1951; titul PhDr. získala v roce 1966 na filosofické fakultě UK) a v roce 1952 nastoupila na Katedru marxismu-leninismu Českého vysokého učení technického v Praze, resp. od roku 1954 Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (do roku 1965). V roce 1965 přešla jako vědecká pracovnice do nově založeného Sociologického ústavu ČSAV, kde se stala vedoucí oddělení sociologie volného času. Po zrušení ústavu se stala vědeckou pracovnicí „nástupnického“ Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV (1970). V roce 1965 získala titul kandidátky věd (CSc.), roku 1968 byla jmenována docentkou a roku 1983 doktorkou věd (DrSc.) V období tzv. normalizace byla členkou vedení Československé sociologické společnosti ČSAV a členkou redakční rady Sociologického časopisu (viz Sociologický časopis / Czech Sociological Review). Spolu se svým manželem Jindřichem Filipcem patřila mezi určující pracovníky Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV v období tzv. normalizace, v roce 1990 odešla do důchodu a začala působit v komerční sféře.
Filipcová se v 60. letech stala zakladatelkou výzkumu volného času v české sociologii, v knize Člověk, práce, volný čas (1967) rozebrala existující zahraniční literaturu na téma volného času (vymezovala jej převážně negativně, jako mimopracovní dobu) a provedla sekundární analýzu existujících datových souborů o české společnosti. Dospěla k přesvědčení, že nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím trávení volného času je výše vzdělání, kriticky zhodnotila vstup žen na pracovní trh, který je namnoze připravil o volný čas. V další práci Volný čas a kultura v průmyslovém městě (1974), zpracované především na základě výzkumu v Ostravě v letech 1967–70, tato zjištění ovšem (přinejmenším částečně) z politických důvodů korigovala. Pozitivně hodnotila zvýšení podílu volného času, ke kterému v české společnosti došlo ve druhé polovině 60. let především díky snížení času nezbytného na vykonávání domácích prací, rozdíly v míře a způsobu trávení volného času nově shledávala především na genderové bázi. Protože dospěla k přesvědčení, že pracující tráví volný čas kvalitněji než nepracující, zasazovala se za plné zapojení žen do pracovního procesu. Obdobně pozitivně hodnotila také vliv veřejné politické činnosti na strukturu trávení volného času. Z mezinárodního srovnání dovozovala existenci silných rodinných vazeb v české společnosti, přitom poněkud paradoxně soudila, že členové vícegeneračních rodin mají méně volného času než členové rodin jednogeneračních.
Z výsledků těchto a dalších výzkumů Filipcová čerpala ještě v 70. a 80. letech, zároveň se začala věnovat tzv. životnímu způsobu socialistické společnosti, který odlišovala od buržoazního životního stylu. Nejvýznamnější prací z tohoto období je kniha Různoběžky života, napsaná společně s J. Filipcem (1974). Autoři v ní v marxistickém duchu dokazují příčinnou souvislost mezi „společensko-ekonomickou formací“ (základnou) a životním způsobem jako jednou z manifestací nadstavby, především na základě historické komparace mezinárodních statistických dat. Ačkoli nelze přehlédnout určující marxistická východiska – kniha ostatně začíná ideologickou konfrontací se západními přístupy a končí tvrzením, že zatímco za kapitalismu docházelo k pouhé (vynucené) adaptaci jedince do systému, socialismus umožňuje „rozvíjení tvořivé aktivity všech společenských tříd a skupin, každého jednotlivce“ –, jde nejen o jedno z nejvýznamnějších děl tehdejší české sociologie, ale o studii která v mnoha ohledech snese i mezinárodní srovnání, přinejmenším volbou nového a atraktivního tématu.
Knihy: Člověk, práce, volný čas (Svoboda, Praha 1967); Výzkum volného času I.-VIII. (Sociologický ústav ČSAV, Praha 1970); Volný čas a kultura v průmyslovém městě: Současnost a perspektivy (Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha 1974; s kolektivem); Různoběžky života: Zápas o socialistický způsob života (ÚFS ČSAV, Praha 1974; 2. vyd. 1976; spoluautor J. Filipec); L’Intelligentsia en Tchéchoslovaquie et ses perspectives (Orbis, Praha 1984; spoluautor J. Filipec; také anglicky, německy a italsky); Socialistický způsob života – skutečnost i program (Horizont, Praha 1980; spoluautor J. Filipec).
Studie: Člověk – práce – volný čas (Sociologický časopis 1965); Několik poznámek k problematice volného času v technicky rozvinuté společnosti (Sociologický časopis 1966); Některé výsledky a metodologické poznámky výzkumů mimopracovní doby a volného času (Sociologický časopis 1966); Sociologické aspekty kulturního vývoje v ČSSR (Nová mysl 1967); Sociologie volného času a společenská intervence (Sociologický časopis 1970); Různoběžky způsobu života (Sociologický časopis 1972; spoluautoři J. Filipec a T. Jaroszewski); Teoretické problémy komparace jako nástroje sociologické prognózy: Se zřetelem k prognózování volného čas (Sociologický časopis 1973); Výchova a vzdělání v přeměnách lidského života (Sociologický časopis 1974); Utváření socialistického způsobu života a změny sociálně třídní struktury (Sociologický časopis 1976); Morální norma a jednání v utváření socialistického způsobu života (Filosofický časopis 1976); Socialistický humanismus a životní způsob (Filosofický časopis 1976; spoluautor J. Filipec); Výzkum životního způsobu jako procesu řízené kvalitativní změny (Sociologický časopis 1978); Společnost – volný čas – rozvoj osobnosti (Sociologický časopis 1979); Sociálně třídní diferenciace společnosti a utváření socialistického způsobu života jako předmět empirického výzkumu (Sociologický časopis 1980); K některým otázkám obsahu, působení a výzkumu hromadných sdělovacích prostředků (Sociologický časopis 1982; spoluautor J. Filipec); Sociologie volného času v Československu (Sociologický časopis 1983; spoluautoři J. Linhart a J. Vítečková); Společnost a čas způsob (Filosofický časopis 1986; spoluautor J. Filipec); Československo – výkonová společnost (Sociologický časopis 1990).
Příspěvky ve sbornících: Sociologické zkoumání způsobu života (F. Zich a kol.: Co víte o současné sociologii. Horizont, Praha 1979); Société, loisir, développement de la personalité (Loisir et société. Université du Québec, Montréal 1978); Kultur und freizeittheoretische Grundlagen für veränderte Lebenslauefe und Lebensstile (Freizeit im Lebensverlauf. Universität Bielefeld, Bielefeld 1988); Transformation de la société postsocialiste et changement de valeurs (Temps libre et modernité. Université du Québec, Paris – Montréal 1993; spoluautor J. Filipec).
Blanka Filipcová se podílela na některých heslech této encyklopedie.
Blanka Filipcová je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.