Prvek kulturní: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Graebner, F. R.'': Methode der Ethnologie. Heidelberg l9ll; ''Herskovits, M. J.'': Man and his Works. The Science of Cultural Anthropology. New York 1948; ''Kroeber, A. L.'': The Nature of Culture. Chicago 1952; ''Szczepański, J.'': Základní sociologické pojmy. Praha 1966.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Graebner, F. R.'': Methode der Ethnologie. Heidelberg l9ll; ''Herskovits, M. J.'': Man and his Works. The Science of Cultural Anthropology. New York 1948; ''Kroeber, A. L.'': The Nature of Culture. Chicago 1952; ''Szczepański, J.'': Základní sociologické pojmy. Praha 1966.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Soukup Václav|Václav Soukup]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Soukup Václav|Václav Soukup]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Soukup Václav]]
 
[[Kategorie:Aut: Soukup Václav]]
 
[[Kategorie:Terminologie/kultura, civilizace]]
 
[[Kategorie:Terminologie/kultura, civilizace]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 18:03

prvek kulturní – též kulturní element nebo kulturní rys – analytické a klasifikační pojmy sloužící k označení třídy nejjednodušších zákl. strukturálních a funkčních jednotek kult. systému, jeho zákl. skladebních komponent. P.k. vystupují v podobě artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí. Charakteristickým rysem jednotlivých p.k. je, že kolem sebe koncentrují další kult. komponenty, čímž vtiskují každé kultuře její jedinečnou a osobitou tvář. Širší soubor p.k. je možné studovat na úrovni kulturních komplexů. V každé konkrétní oblasti kultury je možné nalézt řadu dominantních p.k., které prostřednictvím uspokojování původních a vytvářením nových potřeb determinují chování a prožívání členů určité společnosti a ovlivňují směr a rychlost vývoje daného sociokulturního systému. Problematika p.k. byla původně spjata s kvantitativní analýzou kultury. K průkopníkům tohoto přístupu patřil zejm. E. B. Tylor, který při studiu evoluce p.k. využil statist. a komparativní analýzu. K rozpracování teorie p.k. a kult. komplexů v kontextu výzkumu kult. difúze a migrace přispěli především představitelé něm.-rakouské školy kulturních okruhů (F. R. Graebner, W. Schmidt) a am. historismu (N. Ch. Nelson, C. Wissler, F. Boas). Kvalit. nová fáze studia p.k. je spojena s budováním systémově orientovaných teorií kultury. Studium mechanismů integrace p.k. a problematiky kult. konfigurace je spjato zejm. se školou am. konfiguracionismu (R. F. Benedictová, M. E. Opler, A. L. Kroeber), zatímco otázky výzkumu p.k. z hlediska jejich přínosu pro zachování a fungování sociokult. systémů jako celku rozpracovali představitelé brit. funkcionalistické antropologie (B. Malinowski, A. R. Radcliffe-Brown). Také v současné vědě o společnosti a kultuře hraje pojem p.k. význ. roli, přestože v konkrétní teor. a empir. praxi reprezentanti různých škol a směrů vymezují tuto kategorii z různých zorných úhlů.

cultural element élément culturel Kulturelement elemento culturale

Literatura: Graebner, F. R.: Methode der Ethnologie. Heidelberg l9ll; Herskovits, M. J.: Man and his Works. The Science of Cultural Anthropology. New York 1948; Kroeber, A. L.: The Nature of Culture. Chicago 1952; Szczepański, J.: Základní sociologické pojmy. Praha 1966.

Václav Soukup