Spokojenost pracovní

spokojenost pracovní – též pracovní satisfakce – v podstatě příjemný pocit vážící se k vykonávané práci, a to konkrétně k: 1. uplatnění vlastních schopností; 2. finančnímu ohodnocení práce; 3. užitečnosti výsledků pracovní činnosti; 4. soc. a tech. prostředí, ve kterém je pracovní činnost realizována. S.p. často nahrazuje emotivnější a starší pojem „radost z práce“ a souvisí úzce s hodnotovou soustavou jednotlivce a jeho ekon. a soc. profesními aspiracemi. Kromě toho je s.p. v korelaci s obsahem práce, pracovními podmínkami, resp. pracovním prostředím, systémem odměňování, vztahem k nadřízeným a spolupracovníkům, způsobem řízení, prestiží profese a zaměstnávající organizace. Satisfakci prostřednictvím členství v pracovní skupině zdůrazňuje metoda human relations. Soc. řízení, resp. human management záměrně posiluje s.p. jako pozitivní motivaci výkonnosti a stability pracovníků. S.p. je častým předmětem výzkumů sociologie práce a psychologie práce a její zvýšení je obsahem sociotech. opatření.

work satisfaction contentement au travail, satisfaction du travail Arbeitszufriedenheit soddisfazione dal lavoro

Literatura: Friedmann, G.: Où va le travail humain? Paříž 1950; Mayo, E.: The Human Problems of an Industrial Civilization. New York 1933; Neuberger, O.: Theorien der Arbeitszufriedenheit. Stuttgart 1974.

Jitka Havlová