Statistický obzor: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 7: Řádek 7:
 
Meziválečný ''Československý statistický věstník'' / ''Statistický obzor'' obsahoval články zpracované na základě statistických dat (s převahou ekonomické statistiky), demograficko-statistické rozhledy, přehled zákonů a nařízení, recenze a zprávy. V časopise se objevovaly také jednoznačně sociologické studie, byť svým zastoupením zůstaly na okraji; mezi jejich autory patřili Jan [[Auerhan Jan|Auerhan]], Antonín [[Boháč Antonín|Boháč]], František [[Fajfr František|Fajfr]], Jaromír [[Korčák Jaromír|Korčák]], Otakar [[Machotka Otakar|Machotka]], Julie Moschelesová, Václav Sekera a Zdeněk [[Ullrich Zdeněk|Ullrich]]. V poválečném období zůstala zachována převládající orientace na ekonomickou statistiku, později vyjádřená také změnou podtitulu časopisu, výrazněji přibylo metodologických statí a také rozhledů po zahraniční statistické službě, naopak ubylo recenzí. Studie ze sociologie z pochopitelných důvodů přestaly být po roce 1948 přijímány a ze statistických studií se namnoze vytratily dříve relativně časté sociologické dimenze a hlediska. ''Statistický obzor'' jen výjimečně publikoval sociologicky relevantní texty, především z pera Jiřího [[Musil Jiří|Musila]], Zdeňka [[Pavlík Zdeněk|Pavlíka]], Jiřího Růžičky a Vladimíra [[Srb Vladimír|Srba]].
 
Meziválečný ''Československý statistický věstník'' / ''Statistický obzor'' obsahoval články zpracované na základě statistických dat (s převahou ekonomické statistiky), demograficko-statistické rozhledy, přehled zákonů a nařízení, recenze a zprávy. V časopise se objevovaly také jednoznačně sociologické studie, byť svým zastoupením zůstaly na okraji; mezi jejich autory patřili Jan [[Auerhan Jan|Auerhan]], Antonín [[Boháč Antonín|Boháč]], František [[Fajfr František|Fajfr]], Jaromír [[Korčák Jaromír|Korčák]], Otakar [[Machotka Otakar|Machotka]], Julie Moschelesová, Václav Sekera a Zdeněk [[Ullrich Zdeněk|Ullrich]]. V poválečném období zůstala zachována převládající orientace na ekonomickou statistiku, později vyjádřená také změnou podtitulu časopisu, výrazněji přibylo metodologických statí a také rozhledů po zahraniční statistické službě, naopak ubylo recenzí. Studie ze sociologie z pochopitelných důvodů přestaly být po roce 1948 přijímány a ze statistických studií se namnoze vytratily dříve relativně časté sociologické dimenze a hlediska. ''Statistický obzor'' jen výjimečně publikoval sociologicky relevantní texty, především z pera Jiřího [[Musil Jiří|Musila]], Zdeňka [[Pavlík Zdeněk|Pavlíka]], Jiřího Růžičky a Vladimíra [[Srb Vladimír|Srba]].
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 
[[Kategorie:Vědecká a odborná periodika ]]
 
[[Kategorie:Vědecká a odborná periodika ]]
 
[[Kategorie:SIZCSg]]
 
[[Kategorie:SIZCSg]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 18:04

Statistický obzor (1920–1961)

Statistický obzor 01.jpg

Oficiální časopis Státního úřadu statistického začal vycházet v roce 1920 s titulem Československý statistický věstník, v  roce 1931 časopis změnil název na Statistický obzor s podtitulem „Revue pro statistickou theorii a praxi“ (podtitul byl užíván již od roku 1930), číslování ročníků přitom zůstalo zachováno (12, 1931 – 41, 1961). Prvním redaktorem se stal Jan Náhlovský, nahrazený Robertem Kollarem (1930–1940), Antonínem Boháčem (1940) a Leopoldem Šauerem (1941–1944). V období protektorátu se vydávání časopisu (stejně jako činnost statistického úřadu, přejmenovaného na Ústřední statistický úřad) potýkalo s vážnými problémy způsobenými zásahy nacistických úřadů. Statistický obzor uveřejňoval stále méně akademických studií, prakticky již jen z oblasti ekonomické statistiky, a namnoze poklesl na úroveň věstníku vydavatelské instituce. Pravidlem se stalo paralelní německojazyčné vydávání česky psaných studií, přesto měly 24. a 25. ročník (1943–1944) sotva sto stran oproti více než čtyřnásobku obvyklému v dřívějších letech, rok 1944 nebyl dokončen a v roce 1945 časopis vůbec nevyšel. Poválečného vydávání časopisu, které začalo 26. ročníkem v roce 1946, se ujal nový šéfredaktor František Egermeyer, od roku 1950 ve spolupráci s F. Fajfrem a F. Herbstem, od následujícího roku také s J. Balabánem. 32. ročník (1952) řídil F. Herbst, v následujícím roce (1953) byl podtitul změněn na „Ekonomicko-statistický časopis“. Statistický obzor zanikl v souvislosti se včleněním Státního úřadu statistického do Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky (1961), kdy byl nahrazen časopisem Statistika a kontrola (viz Statistika).

Meziválečný Československý statistický věstník / Statistický obzor obsahoval články zpracované na základě statistických dat (s převahou ekonomické statistiky), demograficko-statistické rozhledy, přehled zákonů a nařízení, recenze a zprávy. V časopise se objevovaly také jednoznačně sociologické studie, byť svým zastoupením zůstaly na okraji; mezi jejich autory patřili Jan Auerhan, Antonín Boháč, František Fajfr, Jaromír Korčák, Otakar Machotka, Julie Moschelesová, Václav Sekera a Zdeněk Ullrich. V poválečném období zůstala zachována převládající orientace na ekonomickou statistiku, později vyjádřená také změnou podtitulu časopisu, výrazněji přibylo metodologických statí a také rozhledů po zahraniční statistické službě, naopak ubylo recenzí. Studie ze sociologie z pochopitelných důvodů přestaly být po roce 1948 přijímány a ze statistických studií se namnoze vytratily dříve relativně časté sociologické dimenze a hlediska. Statistický obzor jen výjimečně publikoval sociologicky relevantní texty, především z pera Jiřího Musila, Zdeňka Pavlíka, Jiřího Růžičky a Vladimíra Srba.

Zdeněk R. Nešpor