Československý ústav pro výzkum veřejného mínění
Československý ústav pro výzkum veřejného mínění (1946–1950)
Československý ústav pro výzkum veřejného mínění byl založen v roce 1946 při tehdejším ministerstvu informací, u jeho zrodu stál přednosta odboru ministerstva informací Josef Kopta a badatelé Bohuš Pospíšil a Čeněk Adamec. K založení Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění mělo původně dojít na základě zvláštního zákona a mělo jít o nezávislou organizaci, od těchto plánů však bylo upuštěno. Rovněž „československost“ zůstala jen v názvu organizace, která se po celou dobu své existence věnovala pouze českým zemím; předpokládané paralelní bratislavské pracoviště nikdy nevzniklo. Ústav sídlil v prostorách ministerstva informací a z jeho rozpočtu byl také financován.
Ústav vycházel z metodiky Gallupových výzkumů veřejného mínění, s nimiž se Čeněk Adamec seznámil během svého válečného pobytu ve Spojeném království (britská organizace Mass Observation), vybudoval dvě relativně rozsáhlé tazatelské sítě a snažil se o nezávislý vědecký, případně i marketingový výzkum. Nejvíce rezonujícím tématem samozřejmě byly politické preference, proto byla snaha o rovnoměrné zastoupení tazatelů různé politické příslušnosti (výzkum byl prováděn prostřednictvím rozhovorů na základě krátkého dotazníku, proto se i při uplatňování kvótního výběru předpokládalo, že respondenti mohou být ovlivněni názory tazatele), Ústav se však nevyhýbal ani dalším oblastem, včetně výzkumu religiozity. Celkem bylo v letech 1946–47 provedeno nejméně 27 výzkumů veřejného mínění, jejichž výsledky byly vesměs publikovány v ústavním časopise Veřejné mínění. Ústav se ovšem dostal do problémů v souvislosti s komunistickým převratem v únoru 1948, po němž byl personálně obměněn a marginalizován, v posledních dvou letech existence se zaměřoval pouze na politicky a ideologicky „neškodná“ témata (průzkumy trhu, kultury atd.). Jeho zprávy nadále nebyly publikovány a byly označeny jako „důvěrné“ nebo „tajné“. Současně Ústav musel opustit prostory ministerstva informací, několikrát se stěhoval a nakonec skončil v Pštrossově ulici. Zrušen byl v roce 1950 v souvislosti s tažením proti „buržoazní pavědě“ – sociologii, ačkoli podobné výzkumy byly i později (bez širšího společenského vědomí) realizovány na zakázku ÚV KSČ. V roce 1967 na jeho činnost volně navázal Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV.
Literatura:
Čeněk Adamec: Počátky výzkumu veřejného mínění v českých zemích. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996.